„Nejčastěji u nás pěstujeme mezilidské vztahy, těm je jedno, zda svou zahradu máme v pytli nebo v zemi," vypráví Ludmila z Prazeleniny v Holešovicích. Zeleniny, kterou členové komunity společným úsilím vypěstují, není mnoho, velká část z úrody navíc poslouží k hostině při nějaké sousedské sešlosti.

Letos se Prazelenina po pěti letech od jejího vzniku stěhuje na nové místo k vodě, členové dostanou místo obvyklých pytlů s hlínou pozemek o výměře 1x1 metr. O Prazeleninu je mezi místními velký zájem. „I letos jsme obdrželi více registrací, než kolik máme místa. Jako každý rok bude i letos k dispozici okolo 120 záhonků," dodává Ludmila.

Čtěte také: Pro sousedské pěstování nabízí radnice pozemky i hlínu

Zahradu na střeše má i Lucerna 

Podobných způsobem jako Prazelenina v Holešovicích fungují například i zahrady Zebra v Bráníku, Ulitej záhon na Krejcárku v Praze 3 nebo zahrady na Jižním městě, které provozuje nezisková organizace Kokoza. V letošním roce navíc přibudou další.

První sezonu zahájí zahrada Mečislavka v Praze 4, která vyrostla v jednom z nuselských vnitrobloků, pracovat se začne na výstavbě sdílené zahrady v Prokopském údolí, jejíž vznik podpořila radnice Prahy 5, ale i na nové zahradě na střeše Paláce Lucerna, kterou má v pronájmu kavárník Ondřej Kobza.

Zahradničení ve vnitroblocích má potenciál

„Zájem o komunitní zahrady je obrovský a rok od roku roste. Problém je většinou ve volných pozemcích, kterých po Praze není mnoho," vysvětluje Radka Pokorná z Kokozy, která mimo jiné nabízí i pomoc se založením zahrady nebo kompostu.

Do budoucna má podle Pokorné velký potenciál zahradničení ve vnitroblocích a na střechách. Kromě souhlasu majitele pozemku vidí největší úskalí i v samotných lidech. Pevná komunita je pro začátek základ.

Prostor k zahradničení nabízí zahrada Kuchyňka 

Na společné půdě lidé většinou pěstují nenáročné rostlinky jako salát, ředkvičky, jahody, dýně, bylinky, anebo jen okrasné květiny. K velkým zásobám to ale nestačí. „Je to o tom, že máte radost a můžete dětem ukázat, že vám tam něco vyroste," poznamenává Radka Pokorná.

Skutečný prostor k zahradničení nabízí v Praze zahrada Kuchyňka v Libni. Svahovitý pozemek sice není k pěstování ideální, přesto si členové komunity nemohou stěžovat. „Pěstujeme rajčata, saláty, špenát, cukety, dýně. Máme to koncipované tak, aby nám to stačilo k potravinové soběstačnosti. Už ale víme, že květák nebo brokolici tu nevypěstujeme," vysvětluje jedna z osmnáctičlenného týmu Jarmila Kostičková.

Čtěte také: Češi milují slevy i v segmentu zahradní techniky

V Libni se vypěstuje asi 30 druhů zeleniny 

Na podobném principu je založená přírodní zahrada ve Středoklukách kousek za hranicemi Prahy 6. V lepších podmínkách a pozemcích o výměře 1,5 hektaru než v Libni se tu vypěstuje asi 30 druhů zeleniny. Každý ze čtyřiceti členů, z nichž většina je pražských, dostane týdně několik kilo zeleniny.

Členské příspěvky jsou tu ale mnohem větších než v běžných komunitních zahradách. Jednorázový vklad nového člena se může vyšplhat až k 10 tisícům, částka ale závisí i na míře zapojení. Ve Středoklukách platí komunita vlastního zahradníka, od letoška zaměstnají vlastního zahradníka i v Kuchyňce.

Kde lze v Praze zahradničit. Infografika.