V koši skončí 2555 tun jídla. Školákům příliš nechutnají ryby ani zelenina

Vedení stravovacího zařízení se rozhodlo problém řešit a zapojilo se do projektu Skutečně zdravá škola, který má snížit plýtvání potravinami.

Nejvíce žáci vracejí ryby a zeleninové pokrmy. „Často také nedojídají přílohy. Důvodů je více, velkou roli hrají návyky z rodiny. Potíže máme třeba u páťáků a šesťáků. U děvčat se už někdy objevují tendence hubnout, kluci by zase snědli cokoliv,“ uvedla vedoucí jídelny Renáta Černá.

Strávníky teď ona a její kolegyně učí, aby u výdeje raději požádali o menší porci. S rodiči probírají vhodný výběr pokrmů pro své ratolesti. „Často se stává, že objednají neznámý pokrm, který pak děti nechtějí ani ochutnat,“ zmínila.

Nespotřebované jídlo musí zařízení nechat ekologicky zlikvidovat. Dobřanské to měsíčně vyjde na 4000 korun. „Pokud snížíme plýtvání, ušetříme. A za peníze pak můžeme třeba napéct buchty nebo koláče, po kterých se se děti často ptají,“ doplnila. Stejný projekt od ledna zkoušejí ve zbirožské devítiletce.

Nápad pro lázně: sál v bazénu. Město je ve střehu

Jestliže se v nabídce v jídelně v Plané objeví řízek, kuře nebo špagety s omáčkou, na talíři skoro nic nezůstane. Dostanou-li strávníci třeba rybu nebo noky se špenátem, situace je úplně obrácená. „V takových dnech máme více odhlášek. Tohle je dobrý způsob, který pravidelně připomínáme rodičům. Nevaříme toho pak zbytečně tolik,“ sdělila vedoucí Jindra Frýdlová. Denně tady kuchařky připraví 460 porcí, z toho 20 kilogramů zbytků vyhodí.

Odpor k neznámým pokrmům, jež běžně doma děti nejedí, sledují též v jídelně v Hostouni.

Naopak změny k lepšímu už zaznamenali v horažďovické základní škole v Komenského ulici. „Polévka není příliš oblíbená, takže už jí zkrátka neděláme tolik. Děti se naučily jíst i zdravé potraviny, třeba luštěniny. Jde to postupně,“ řekla hlavní kuchařka Jaroslava Smolárová.

Podle specialistky na zdravotní prevenci a výživu Margrit Slimákové, jež navštěvuje i stravovací zařízení v Plzeňském kraji, je největším problém zastaralá vyhláška o spotřebním koši. „Jídelny musí pořizovat určité množství a druhy potravin k přípravě jídel, přičemž vycházejí z výživových dávek z roku 1989. V současnosti je stále možné vařit velmi špatně, a přesto splňovat podmínky,“ ozřejmila. Do pozadí se tak dostává kvalita potravin a jejich nutriční hodnota.

V praxi se setkává též s tím, že během přípravy nezbývá kuchařkám příliš času na zavádění novinek. Doplnila, že tato profese je rovněž finančně podhodnocena. „I přesto vidím, že se některé jídelny rozhodly pro změnu k lepšímu, což je skvělé,“ uzavřela Slimáková.

Na Plzeňsku odhalí největší sluneční hodiny

Takovým příkladem je Masarykova základní škola v Klatovech. Před dvěma lety se zapojila do obdobného projektu, který je zaměřený na zdravé stravování. „Pracujeme se surovinami, jako je bulgur nebo kuskus. Lístek jsme doplnili o více zeleniny. Přestali jsme tolik solit a sladit. Děti to samozřejmě poznaly, ale po čase si zvykly,“ říká vedoucí jídelny Miloslava Gondeková.