Talent na řešení logických úloh pravděpodobně Vojtěch podědil po rodičích. „Taťkovi jde chemie, mamku zase bavila matematika,“ upřesňuje.

Podle jeho rodičů už odmala rozpoznal čísla na trolejbusech nebo tramvajích. Své první sudoku pak zdolal už ve čtyřech letech. „Moc si na to už nepamatuju, sudoku ale luštím dodnes,“ říká mladík.

Do krajského kola logické olympiády se v listopadu přihlásil sám. „Nijak zvlášť jsem se nepřipravoval. Soutěž není jen o matematice a číslech, řeší se spousta typů úloh. Mě letos zarazila třeba ta, kde jsem měl poskládat z nepravidelných pěnových kostek krychli. Na řešení jsme měli jen několik minut,“ vysvětluje. Nakonec skončil sedmý, a to v krajském i celorepublikovém kole.

Letos se chystá na řadu dalších soutěží. „Čeká mě matematická a zeměpisná olympiáda nebo Pythagoriáda,“ popisuje.

Kromě účasti na soutěžích se Vojtěch věnuje i tréninkům. Běhá totiž orientační běh. „Trénuji třikrát týdně. Teď je to volnější, ale přes léto máme závody každý týden, takže moc volného času nezbývá,“ míní.

Přesto si občas najde chvíli na oblíbenou četbu. „Nejvíc čtu fantasy, třeba sérii Hraničářův učeň nebo Pána prstenů. Na fantastické literatuře mě baví to, že se v ní dá dělat cokoliv. Nechybí kouzla ani vtipné příběhy,“ dodává.

Nyní Vojtěch navštěvuje Biskupské gymnázium v Brně. Nejraději má španělštinu, dějepis, zeměpis a hlavně chemii. „Asi je to proto, že na ni máme dobrého učitele. Baví mě i práce s počítačem, dál bych chtěl proto studovat informatiku,“ uzavírá.