„Požádali jsme, aby nám krajská hygienická stanice na některých místech hřbitova tlecí dobu prodloužila. Některá část hřbitova tak může být pro pohřbívání v rakvích na dlouhou dobu uzavřena. Pokud jde o urny, tak tam podobné omezení neplatí,“ podotkla žďárská místostarostka Ludmila Řezníčková.

Hřbitov na ulici Jamské je jedním ze tří žďárských pohřebišť. Vznikl v roce 1910 a v současné době nedisponuje žádnými novými hrobovými místy. Jsou tam sice i některé opuštěné hroby, ovšem v případě, že je za ně stále hrazen poplatek, není možné je využívat coby nová hrobová místa. „Tlecí doba na některých místech na hřbitově je až padesát let, do takového hrobu není možné zemřelého dříve uložit. Je to způsobeno zejména klimatickými podmínkami,“ řekla Ludmila Řezníčková. „Je tam i spodní voda. A také geologické podloží a typ zeminy se podílí na tom, že tlení ostatků probíhá pomaleji,“ doplnil žďárský starosta Martin Mrkos.

Úkolem krajské hygienické stanice je nyní určit dobu rozkladu ostatků v jednotlivých částech pohřebiště. „Nám dala podnět správa hřbitovů, stav tlení ostatků byl zjištěn při otevírání starších hrobů. My jsme jej zase dali podnět krajské hygienické stanici na prodloužení tlecí doby, která je na hřbitově v Jamské ulici různorodá, někde je patnáct, jinde dvacet nebo třicet let. Až na základě vyjádření z hygieny dojde k případným úpravám,“ sdělila Ludmila Řezníčková.

Delší tlecí doba se ovšem bude týkat pouze tohoto jediného žďárského pohřebiště. „Na Zelené hoře je to v úplně jiném režimu,“ poznamenala žďárská místostarostka.

Nedostatek hrobových míst ale podle vyjádření radnice ve Žďáře nad Sázavou nehrozí. „Buď se bude pohřbívat na Jamské na místě, kdy to lze, nebo doporučíme hřbitov na Zelené hoře. Tam hrobová místa jsou. Problém je to jen v okamžiku, kdy zemře další rodinný příslušník, a rodina si přeje pohřbít jej do hrobu, kde to ještě nelze. Pak musí buď přistoupit k jinému způsobu uložení ostatků, to znamená pohřeb žehem, nebo se musí pohřbít na jiném místě,“ uzavřela Ludmila Řezníčková.