Mýval se podle údajů Agentury ochrany přírody vyskytuje především kolem Klášterce nad Ohří, Doupova, Perštejna a dále směrem ke Karlovarskému kraji. Narazit na něj ale můžete i poblíž obce Hora Svatého Šebestiána.

„Mýval sice není vodní šelmou, ale jeho život je s vodním prostředím neodmyslitelně spjatý,“ vysvětluje zoolog z Agentury ochrany přírody Vít Tejrovský. „Kolem Ohře má zajištěný dostatek potravy, jako je hmyz, korýši a další vodní živočichové,“ popisuje zoolog.

Mývalové ale začali být v jídelníčku mnohem vybíravější a páchají škody v menších hospodářstvích. V Klášterci dokonce neváhají řádit ani uvnitř města. „Do rána mi něco vybílilo kurník, po třech slepicích mi zůstaly akorát hlavy,“ popisuje Klášterečan Miroslav Ouzký.

„Nikdy se nám to nestalo, liška i kuna se nám vyhýbá. Navíc výběh máme oplocený a ráno byl netknutý, žádné stopy po hrabání. Musel to být mýval, který se nedaleko u řeky potuluje,“ je přesvědčený Ouzký.

Další Klášterečané zase nejedenkrát načapali původem americkou šelmu vyjídat na svých zahradách psí misky nebo byli svědky toho, jak se zvíře potlouká kolem popelnice a přiživuje se zbytky. Podle zoologa Víta Tejrovského umí být mýval pro chovatele opravdu velmi nepříjemný soupeř. „Je velice vynalézavý a chytrý. Na domácí drůbež opravdu útočí a rád. Navíc leckterý i zavřený kurník otevře,“ popisuje chování šelmy zoolog. 

Zoologové se snaží proti chlupatému vetřelci rázně zakročit a plánují spolupracovat dokonce s vojáky, kteří mají posádku na Doupově. „Jednáme s nimi o možnostech odstřelu,“ prozrazuje Tejrovský. Na první pohled možná poněkud tvrdý přístup má ale svůj důvod.

„Mýval není původní druh, pochází z Ameriky. K nám se dostal z východního Německa, kam ho bývalý režim nasadil v ambici mít v přírodě vlastní kožešinová zvířata a být v této produkci soběstační, což se ukázalo jako hloupý nápad,“ vypráví Tejrovský. „Rychle se tam rozmnožil a dnes působí opravdu veliké škody, jsou jich tam tisíce,“ pokračuje zoolog.

Podobná situace by se mohla stát i u nás. „Nemá tady predátora. Ideální by proto bylo dostat ho z české krajiny úplně pryč,“ doplňuje Tejrovský. S tím by nakonec mohli pomoci nejen vojáci a myslivci, ale i další nováček (nebo spíše navrátilec) v krušnohorské krajině. A to vlk. „Jsou to vzájemní konkurenti a vlci by mohli mývala vytlačit,“ uzavírá znalec velkých šelem Miroslav Kutal z Hnutí Duha.

Mýval severní.Zdroj: ČTK/imago stock&people/imago stock&peopleMýval severní

Medvídkovitá šelma je velký asi 41 až 72 centimetrů a váží v rozmezí 3,6 až 9 kilogramů. Je porostlý hustou, šedou srstí, mezi jeho charakteristické znaky patří výrazná černá obličejová maska a tmavě pruhovaný ocas. Patří mezi všežravce a obvykle je aktivní v noci; jeho strava je z 40 % tvořena bezobratlými, 33 % zaujímá rostlinná složka a zbývajících 27 % obratlovci.

(zdroj: wikipedie)