Val na Panské louce, který obec musí nechat odstranit, vznikal od října roku 2013 do léta 2014. Jedná se o vyvýšenou mez mezi dvěma poli, oddělující dva katastry - Troubky a Henčlov. Lidé, kteří val ve snaze ochránit obec budovali, tehdy pouze vyhrnuli zeminu a zavezli na jedno místo.

Přerovský magistrát ale už delší dobu upozorňuje na to, že stavba nemá potřebné povolení a byla postavena načerno. „Troubky nechaly posoudit účinnost tohoto opatření odborníky z Vysokého učení technického v Brně a ukázalo se, že stavba nemá pro protipovodňovou ochranu přínos. Obec tedy upustila od žádosti o dodatečné povolení,“ shrnul anabázi šéf odboru Stavebního úřadu a životního prostředí přerovského magistrátu Pavel Juliš.

Úředníci už podle něj vydali rozhodnutí o odstranění nepovolené stavby a zmizet by měla na sklonku léta.

Výhrady má i Povodí Moravy, které upozornilo, že byla provedena bez územního rozhodnutí a stavebního povolení, navíc v aktivní zóně záplavového území řeky Bečvy. Podle Povodí Moravy z odborného hydrotechnického posouzení vyplývá, že stavba významným způsobem ovlivňuje odtokové poměry v lokalitě, a to především v sousedním Henčlově, kde by se hladina při stoleté vodě zvýšila o 29 centimetrů.

„Studie odtokových poměrů, kterou jsme nechali zpracovat, prokázala, že tato část opatření pro nás nemá pozitivní význam. Proto zemědělci po sklizni mez, která odděluje hranici dvou katastrů, rozorají,“ nastínil další postup troubecký starosta Radek Brázda.

Historický selský val nevadí

Těžce zkoušená obec Troubky, která byla v červenci roku 1997 téměř srovnána se zemí, a při ničivých záplavách zde zahynulo devět lidí, se znovu ocitla pod vodou v květnu 2010. Tehdy se obcí prohnala padesátiletá voda.

Krátce po povodních se proto místní rozhodli vybudovat vlastní protipovodňovou ochranu a obnovili historický selský val v Závalí. Tento prvek bude obec chránit i nadále. „Historický selský val zůstává a tato stavba ničemu nevadí,“ shrnul stanovisko přerovského magistrátu Pavel Juliš.

Při ničivých záplavách v roce 1997 kulminovala řeka Bečva při průtoku 850 metrů krychlových za sekundu. Obec Troubky při takto velkých průtocích ohrožuje od jihu zpětné vzdutí, a všechny projektanty tak nutí řešit protipovodňovou ochranu obce prstencovým ohrázováním.

Účinný komplex staveb

Vedení obce jednalo s Povodím Moravy o ochraně Troubek několik let. Místní zpočátku odmítali variantu, navrženou Povodím, ale nakonec se podařilo dohodnout kompromis. Ochrana obce zahrnuje komplex ohrázování, retenčních nádrží, odvodňovacích kanálů a dalších opatření.

Plány na protipovodňovou ochranu ale zůstávají jen na papíře. Brzdí je nejen výkupy pozemků, ale i územní plán. „V letošním roce jsme vykoupili pozemky za 1,8 milionu korun, loni zhruba za milion,“ upřesnil starosta Troubek Radek Brázda.

Podle něj se v současnosti jedná o výkupech s desítkami vlastníků. Protipovodňová ochrana se ale nemůže projektovat dříve, dokud nedojde ke změně územního plánu. „Hodně nás zdržely podmínky pro vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu,“ uzavřel starosta.