Kliknutím zvětšíte„Lustry jsou soudobé a pocházejí z dílny z někdejšího Křišťálového údolí v severních Čechách, kde se před více než třemi sty lety zrodil český křišťál. Zdejší mistři skláři vytvořili první broušený kámen na světě, první majestátní lustr i první křišťálový šperk,“ nastínila mluvčí Městského kulturního střediska Dana Podhajská.
Tři majestátní svítidla visí ve výšce jedenácti metrů a dolů se spouštějí jen výjimečně. Jednou z výjimek je zátěžová zkouška, která se koná jednou za tři roky, a druhou čištění. To přichází na řadu každé dva roky.
„Lustry musíme spustit dolů do výšky půl metru nad zemí, a když je spouštíme, nesmí být nikdo v sále. Ta síla je tak velká, že by dokázala člověku prorazit kůži. Lustry zůstanou půl metru nad podlahou, a i když se to nezdá, pořád na ně nedosáhneme, protože na výšku mají tři metry. V dolní části jsou široké a v nejvyšším bodě úzké. Abychom se dostali k nejvyšší ozdobě, musíme sestavit speciální lešení,“ řekl šéf provozu Michal Novotný.
Zámecké lustry s LED svíčkou
Postavit lešení a lustry umýt, na to potřebují pracovníci provozu zámku týden času.
„Samotné čištění sice trvá čtyři dny, přičíst se ale musí další dny na úklid sálu po konání nějaké akce a stejně tak na nachystání sálu na další událost,“ dodala Podhajská. Lustry se dodnes čistí podle takzvané gregoriánské příručky z 18. století.
Velký sál holešovského zámku před rekonstrukcí.
„Křišťálová sklíčka se nejprve umyjí vodou s trochou saponátu a poté znovu pouze čistou vodou. Pokud si člověk představí, že na každém svítidle jsou stovky „cingrlátek“, není to zrovna snadná práce. O to hůř, když v úzkých záhybech leží mrtvé mouchy. Pak pomůže slánka nasazená na vysavač a kopa trpělivosti,“ popsala mluvčí.
Holešovské zámecké lustry aktuální dobu nutné energetické úspory předběhly už dávno. Na každém z nich svítí třicet šest LED svíček, které loni nahradily původní halogenové žárovky. Stejně tak je tomu u světel po obvodu sálu. I ty svítí LED žárovkami. Podle Michala Novotného sice svítivost není stejná, úspora energie však za to stojí.
„Za Wrbnů byla ve Velkém sále zimní zahrada, osvětlení proto v tomto případě nebylo primární. Po roce 1946 si sál propůjčili ochotníci a začali jej přestavovat k obrazu svému. Zbourali kašnu, která stála uprostřed, a pustili se do stavby pódia. To v sále vydrželo až do rekonstrukce po roce 2005,“ připomněla Dana Podhajská.
Muzejník a historik Jan Machala k tomu dodává, že divadelní funkci měl sál už za Františka Antonína z Rottalu (1690–1762), asi půl století poté, co Jan z Rottalu zámek přestavěl na honosné barokní sídlo. Tehdy byl orientovaný na šířku s pódiem směrem ke kovárně a svítilo se v něm samozřejmě svíčkami.
11
1
Dům a zahrada
Kondice
Kafe
iReceptář
TN.cz
