Kdyby se ještě poměrně nedávno natáčelo pokračování rodinné komedie z roku 1999 Asterix a Obelix, herec Gérard Depardieu by měl na konkurzu k roli obtloustlého chlapíka velkou konkurenci. Petr Vaněček totiž vážil 145 kg, ale to už je minulost. Francouzský milovník lidských setkávání, vybrané kuchyně, vína, rychlé jízdy na motorce, krásných žen, herectví, filmu a života, si tak může v klidu oddechnout.

Zlom nastal, když si šel pro další pivo

Petr Vaněček šel opravdu do sebe. Rapidně změnil svůj životní styl, začal se lépe stravovat a hlavně běhat. A za všechno vlastně může chuť na další orosený kousek během žížnivého večera.

„Jednou večer jsem seděl s pivem v ruce a díval se na televizi. A když jsem si šel v trenkách pro další pivo okolo zrcadla a koukal jsem na sebe, řekl jsem si, že už to stačí. Že nechci dopadnout ještě hůř,“ vzpomíná Vaněček.

Testujeme nejpopulárnější dietu v Evropě. Viktor ji zkouší s 16 kg nadváhy

Zlatavý mok už nedopil, šel spát a hned ráno se dal do práce. „Začal jsem každý den rychle chodit. Něco okolo deseti kilometrů. Byla to dřina, zadýchával jsem se, ale pak šla váha dolů,“ popisuje.

Po půl roce tempo-chůze, když už neměl půl druhého metráku, zrychlil a začal běhat. Petr našel novou vášeň. „Začalo mě to bavit, když jsem uběhl prvních pět kilometrů. Nebo spíš odploužil,“ směje se sušický expres.

Petr Vaněček ze Sušice.Petr Vaněček ze Sušice.Zdroj: Foto: Miroslav Benda, archiv P. Vaněčka

Teď si bez běhu svůj život neumí představit. A o ploužení nemůže být vůbec řeč. „Baví mě ten pocit při běhu i po něm. Díky běhu se cítím svobodný, můžu běžet, kam chci. Přes den, v noci s čelovkou, v zimě v závějích, po rovině, do kopců. Zkrátka, na co mám zrovna náladu,“ vysvětluje chlapík, který se chce neustále zlepšovat.

Vaněček na sobě zapracoval tak moc, že začal pravidelně vyhrávat závody v Ešus lize (okresní seriál běhů mimo dráhu) a začalo se mu dařit i mimo území malebného Klatovska a Pošumaví.

Dita Pichlerová dokáže hledat pravdu a cestu ven z bludného kruhu obezity i díky tomu, že sama má hubnutí za sebou.
Zhubnout jde, sama jsem byla tlustá, říká obezitoložka Dita Pichlerová

Nedávno vyhrál půlmaraton v Českých Budějovicích, který dal pod hodinu dvacet (01:18:44,97) a splnil kvalifikační čas na národní šampionát v běhu lehce nad jednadvacet kilometrů, který se bude konat příští rok. „Nejsem nějak extra rychlý, takže raději běhám delší trasy,“ uznává Vaněček.

Petr Vaněček ze Sušice.Petr Vaněček ze Sušice.Zdroj: Foto: Miroslav Benda, archiv P. Vaněčka

A ačkoliv má rád závody delších distancí, na již zmíněnou Ešus ligu, v jejímž kalendáři jsou spíše krátké nebo středně dlouhé závody, nedá dopustit.

„Tento okresní seriál mě baví hlavně kvůli lidem, kteří tam jsou. Kvůli andělům, co tam létají, a lokomotivám, co tam jezdí,“ naráží Vaněček na své běžecké přátele Václava Anděla a Karla Voráčka, jemuž se široko daleko přezdívá dolanská lokomotiva.

Ultramaraton a podpora blízkých

Vaněček už na Klatovsku pravidelně vítězí, kdo by to byl do něj dříve řekl. Ale jeho cíle jsou teď ještě daleko větší. Pochopitelně. „Příští rok bych chtěl dokončit MČR na 100 km. Letos jsem tento závod také běžel, ale před půlkou jsem selhal. Ne ani tak fyzicky, ale žaludek to nedal. Celkově jsem to neměl moc dobře promyšlené,“ vrací se Vaněček za nedokončeným závodem.

Jak na dietu? Ilustrační foto.
Obezitoložka Iva Málková: Hubnutí se nerovná dieta. Je třeba si jídlo vychutnat

Sušický fantom má to štěstí, že v tom, co dělá, jej podporuje celá rodina. „Moje budoucí žena jezdí na každý závod a fandí mi. Je vždycky nejvíc slyšet. A samozřejmě mě podporují také další. I babička s dědou, kteří hlídají malou dcerku, a také strejda. Toho nesmím zapomenout zmínit,“ culí se.

Běh zkrátka Vaněčkovi změnil život, ale prvotní klíč k úspěchu byla přítomnost zrcadla na cestě pro pivo. „Kdyby chtěl někdo začít běhat, nesmí zapomenout, že to dělá jen sám pro sebe a ne pro někoho jiného. To je základ,“ má jasno.

Petr Vaněček ze Sušice.Petr Vaněček ze Sušice.Zdroj: Foto: Miroslav Benda, archiv P. Vaněčka

„Na začátku to možná trošku bolí, ale pak už ne. Chce to pevnou vůli, tvrdou dřinu a nevymlouvat se. Vždycky všechno jde. Důležité však je také to, aby vás to bavilo,“ prozradil Vaněček svůj recept. „ Byl bych rád, kdyby můj příběh motivoval či inspiroval alespoň jednoho člověka. Běhání mi doslova změnilo život,“ dodává s úsměvem.