Zdejší vězni chovají včely od roku 2017. Začátky nebyly vůbec jednoduché. Výraznou měrou jim pomohl zkušený včelař Josef Blahut z Ostravska, jehož místo po předání potřebných odborných zkušeností přebral vězeňský pedagog volného času Petr Adlof.

„Stále se vzděláváme. Studuji já i odsouzení. Díváme se na odborné pořady, pročítáme literaturu. Pořád se máme co učit,“ uvedl Petr Adlof.

Kdo má zájem o včely, seznámí se na jihlavské Škole ekonomiky a cestovního ruchu s teorií i s praxí
OBRAZEM: Jihlavská škola učí lidi včelařit. Zájemců o studium jí přibývá

O včely se kromě pedagoga volného času starají dva vězni – Ivan (61 let) a Roman (65 let). V předchozích letech „včelařilo“ až šest trestanců. Na snížení jejich počtu se podepsala generační obměna v podobě propouštění na svobodu i trend zaměstnat co nejvíce odsouzených v různých provozech v areálu věznice i na dalších místech.

Na včely už prostě nejsou „další lidi“. Konec včelaření ale v ostravském žaláři nehrozí. „Včely u nás určitě zůstanou. O nějakém rušení nemůže být řeč,“ ubezpečila mluvčí káznice Martina Lompová.

Zvládají to

„V tom počtu je to trochu komplikovanější, ale zvládáme to,“ uvedl Roman a s úsměvem dodal: „Jsem už v důchodu, takže je to pro mě zpestření.“ Stejně jako Ivan neměl až dosud se včelařením žádné zkušenosti. „Jsme rádi za tuto možnost. Je to práce, která dává smysl,“ doplnil Ivan.

V současné době je ve věznici patnáct úlů. Dvanáct klasických, další dva jsou takzvané ležany, které si odsouzení sami vyrobili. Liší se svým horizontálním uložením. Ve všech panuje čilý včelí ruch.

Medobraní v Heřmanické věznici, květen 2023, Ostrava.Medobraní v Heřmanické věznici, květen 2023, OstravaZdroj: Deník/Lukáš Kaboň

Poslední úl japonského typu je zatím prázdný. „Je to takový náš experiment, stejně jako ležany,“ vysvětlil pedagog volného času, který se během naší návštěvy společně s oběma vězeňskými včelaři pustil do prohlídky úlů. V každém je jedno včelstvo čítají kolem padesáti tisíc včel.

Jaká bude letošní snůška, se zatím nikdo neodváží odhadovat. „Všechno je kvůli počasí opožděno,“ vysvětlil pedagog s tím, že v minulých letech již měli med stočený. Během posledních dvou roků pokaždé získali přibližně 250 kilogramů. „Uvidíme, kolik ho bude letos,“ řekl pedagog.

Základem úspěchu každého včelaře je mít zdravé včelstvo a dobře umístěné úly.
Náročný koníček. Včely nejsou věc, ale živí tvorové, říká zkušený včelař

Přestože mají včelaři ochranný oblek i helmu, bodnutí se občas nevyhnou. „Nějaké to bodnutí je v pohodě. Nejsme alergičtí. Navíc jde vlastně o léčbu včelím jedem, které se říká apiterapie. Lidé za to platí a my to máme zdarma,“ usmál se Ivan. Ani jeho kolega Roman se žihadly nemá problém. „Je to jen takové píchnutí,“ řekl.

Med Bručoun

Med se výstižně jmenuje Bručoun. Na názvu se prostřednictvím ankety podíleli čtenáři Deníku, etiketu vytvářeli vězni. Med se nedá koupit. Vedení věznice ho používá jako dárek, je určen také těm, kteří se na jeho výrobě podíleli, získat ho mohou i zaměstnanci káznice.

Včelí úly za zdmi Věznice Heřmanice jsou součástí projektu Dobrá (v)úle, na kterém Vězeňská služba ČR spolupracuje s Českým svazem včelařů.

„Všichni víme, že včelařství je důležitá společensko-prospěšná činnost ať už pro opylování rostlin včelami, pro produkci medu a dalších včelích produktů nebo pro bezprostřední spojení s přírodou. Nyní přibyla další pozitivní stránka – včelařství může pomoci vězňům nejen smysluplně naplnit jejich volný čas, ale pomůže jim lépe se zapojit do života po ukončení výkonu trestu. Věřím, že projekt bude úspěšný. Že věznic, které se k němu připojí, bude rychle přibývat,“ uvedla před časem Jarmila Machová, předsedkyně Českého svazu včelařů.