Bylo to z popudu starosty Modré Miroslava Kováříka a vedoucího Centra slovanské archeologie Uherské Hradiště Luďka Galušky.
„Při výkopových pracích narazili stavbaři na sídlištní objekty předkeltského období, a to z pozdní doby bronzové až doby železné. Na staveništi byly také objeveny pozůstatky bývalého zahradnictví z poloviny 20. století,“ informoval Luděk Galuška.
Dodal, že ve skanzenu je ve finiši nejmohutnější hradební těleso z konce 9. století na území současné Moravy.
„Novým klenotem v dolní části palisádového opevnění je zbrusu nová osmimetrová strážní věž o půdorysu 3,8 krát 3,8 metr, v níž je uchycena nová masivní dřevěná vjezdová brána,“ informoval správce skanzenu Lubomír Sláma.
Pod novou strážní věží vznikly skladovací prostory ve tvaru klenutých hliněných sklepů.
Ze strany od hotelu Skanzen je dokončena čelní čtyři metry vysoká kamenná zeď postavená takzvaně na sucho, u jejíž paty je dvoumetrová.
„Na její stavbu jsme spotřebovali víc než 80 tun neopracovaného kamene, přivezeného z kamenolomu v Bzové,“ informoval Zdeněk Kopunec.
Správce skanzenu Lubomír Sláma předpokládá, že za příznivého počasí by mohla být čtyři metry stupňovitě vysoká a 14 metrů dlouhá hradba, vybudovaná z hlíny, dřeva a kamene, uvedena do provozu v průběhu května. Hradba ústí do hypotetické obranné věže, jejíž pozůstatky byly nalezeny rovněž v hradišťských Rybárnách.
„Nové východní palisádové opevnění hradiště v délce dvě sta metrů si vyžádalo na 200 kubíků dubového dřeva. Odkorněné kůly museli naši zaměstnanci rozštípat, zařezat do špice a ze spodní strany na ohni opálit, čímž se zabránilo pronikání hub do dřeva a jeho hniloby,“ sdělil starosta Modré Miroslav Kovářík.
