Od přípravy těsta, rozehřátí otevřené pánve o průměru dva a půl metru, přenesení těsta a umístění na pánev, přes samotné upečení až po vytvarování samotného ucha. Situaci navíc zpočátku komplikovalo deštivé počasí.
Zejména pečení bylo velmi náročné. S termokamerou se do něj zapojil i místní hasič, který hlídal teplotu. „Tři sta stupňů uprostřed, sto padesát u krajů,“ hlásil Ladislavu Hezkému, který pod pecí upravil plameny hořáků tak, aby bylo zajištěno co nejrovnoměrnější pečení.

Poté již bylo možné těsto, které odborníci nedlouho předtím připravili, umístit na pánev. Pokud si někdo myslí, že se těsto v pohodě upeče díky hořákům pod megapánví, je na omylu. Pečení trvalo přibližně 45 minut, během kterých bylo nutné teplo dodávat i seshora pomocí ručních hořáků. Ti, kteří je drželi, se pořádně zapotili. Žár od pánve byl nesnesitelný…
Vše se ale nakonec podařilo a rekord byl na světě.
Rodinná tradice a tajemství
Pro Ladislava Hezkého jde již o několikátý rekord. „Je to trochu loterie. Pokaždé se něco může stát. Je ale pravda, že už to máme celkem vychytané. A kdyby to náhodou nevyšlo? Jsou přece daleko horší věci,“ usmívá se Ladislav Hezký, jenž se k pečení uší dostal poprvé v roce 1976, když jako osmiletý chlapeček pomáhal své mamince.
Ladislav Hezký tvoří štramberské veleucho
„Všechno bylo tehdy jiné,“ vzpomíná. Na otázku, zda bude rodinná tradice pečení uší pokračovat, jen pokrčil rameny. „Mám čtyři dětí. Možná se touto cestou některé vydá. Ale nikoho nutit nebudu. Určitě to nehodlám lámat přes koleno,“ pousmál se.

Stejně jako další výrobci také on si svou recepturu přísně střeží. „Je to takové tajemství. Použité ingredience jsou veřejně známé, máme je na obalu. Hlavní je ale poměr, a to je to tajemství,“ doplnil. Osobně dává přednost klasickým uším, nebojí se však ani experimentů. Zkoušel například chilli, nebrání se ani jiným novinkám. „Vyrábíme však zejména tradiční štramberské uši,“ uzavřel.