Celkem plánuje společnost postavit v katastrech obcí Hrádek, Dyjákovice, Hevlín a Hrabětice šestadvacet větřáků vysokých sto šedesát metrů. Nabídku na dalších sedmnáct větrných stožárů odmítli už dříve obyvatelé blízkého Drnholce na Břeclavsku. Referenda zvažují i další obce, jinde se už rozhodli.

U Hevlína by mělo vyrůst deset větrných elektráren na kopci ve směru na Dyjákovice. Za dvacetiletou smlouvu s pětiletým prodloužením nabídla firma Meridiam do obecní kasy víc jak sto padesát milionů korun a jednorázový vklad deset milionů. Hevlínští se ještě nerozhodli. „Po diskusi a vzájemné výměně názorů dospěli zastupitelé k závěru, že takové závažné stanovisko nemohou rozhodnout bez občanů. Pověřili mě proto, abych projednal s firmou možnost uspořádání veřejného referenda. Jedná se přece jen o velký zásah do krajiny,“ potvrdil aktuální jednání starosta Hevlína Lubomír Hort.

Větrná elektrárna u Břežan na Znojemsku. Největší větrný park na jižní Moravě.
Energie z větrné elektrárny: Na Znojemsku by mohla vyrůst obří „supervrtule“

O uspořádání referenda uvažují před podpisem smlouvy i v blízkých Dyjákovicích, tam plánuje stejná společnost postavit tři větrníky. „Měly by stát zhruba jeden a půl kilometru jihovýchodně od vesnice na obecních pozemcích. Podpis smlouvy stále řešíme. Vedení obce je projektu víceméně nakloněno, protože z něho vyplynou pro obec finanční výhody. Možná ale také uspořádáme referendum, abychom znali názor občanů,“ potvrdil tamní starosta Josef Gajdošík.

Rozhodnutí ještě nepadlo ani v sousedním Hrádku, kde místní zvažují výstavbu osmi stožárů na výrobu větrné energie. „Měli jsme veřejné projednávání s obyvateli, zatím je celá záležitost v jednání,“ poznamenal starosta Robert Šturala.

Výhody v Hraběticích

Smlouvu na stavbu pěti větrníků za obcí už podepsali v Hraběticích, zastupitelé pro to našli jednoznačnou shodu. „Jednak mají stát na dvou místech, v severní a jižní části katastru, ve vzdálenosti zhruba jeden kilometr od obydlí. Občané by neměli žádné rušení pocítit. Kromě ekologického přínosu jsme zvážili i finanční výhody pro obec, jež společnost ve smlouvě stvrzuje, jedná se o miliony korun,“ uvedl starosta Hrabětic František Treger.

Proti výstavbě větrných elektráren bylo v Kolovči v referendu 243 lidí, pro hlasovalo 131 lidí.
Větrné elektrárny tu nechceme, rozhodli v referendu lidé v Kolovči

Větrné elektrárny považuje za vhodnější variantu výroby energie než solární panely umístěné na orné půdě. Získané peníze z provozu větrných elektráren by se podle něj vrátily k obyvatelům, nejen formou investic. „Mohli bychom uvažovat o snížení nebo i zrušení některých poplatků, případně přispívat občanům na energie. Byli bychom rádi, kdyby přísun peněz lidé pocítili přímo,“ zvažoval Treger.

Kdy přesně mají větrné elektrárny v pásu podél jižní hranice s Rakouskem vyrůst zatím není jasné. „Podpis smlouvy nezaručuje, že se projekt uskuteční, je to složitý proces, k němuž se musí vyjádřit mnoho institucí, to nějaký čas potrvá,“ upozornil Treger.

Obyvatelé Hrabětic nemají s výstavbou větrníků ve směru na Hrušovany nad Jevišovkou a Hevlín problém. „Dřív se hodně říkalo, že točící se vrtule škodí lidem i zvířatům, myslím ale, že je to přežitek. V době drahých energií naopak trochu závistivě koukáme na větrníky v Rakousku, které jsou na dohled,“ ukazoval k hranicím muž, který se představil jako David. Celé jméno říct nechtěl.

Nabídku na stavbu větrných elektráren zcela zavrhli už dřív obyvatelé Drnholce na Břeclavsku. Většina z nich, která se zúčastnila místního referenda konaného současně s volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu před dvěma lety, totiž řekla plánované výstavbě ne. V okolí Drnholce mělo vyrůst na sedmnáct větrných elektráren.

Větrné elektrárny. Ilustrační snímek
Sever proti Jihu. Bavorsko se bouří proti povinným větrným elektrárnám

Znojemsko by se tak v případě realizace stalo největším větrným parkem na jižní Moravě, přesněji posílilo by svůj status. Všechny stávající větrné elektrárny v kraji jsou totiž právě v tomto okrese. Tvoří je celkem sedm stožárů. Větrný park u Břežan vyrábí energii od roku 2005 pomocí pěti větřáků, jež jsou v současné době již na hranici životnosti. O tři roky mladší je větrná elektrárna u Bantic. Jejich provozovatelem je společnost W.E.B. větrná energie se sídlem v Brně. Sto padesát metrů vysoký větrník vyrostl díky jinému provozovateli v roce 2009 také u Tulešic na Znojemsku.

Společnost Meridian působí přes pětadvacet let převážně v Německu. Své větrné parky i solární elektrárny rozšiřuje v posledních letech i do dalších států střední Evropy prostřednictvím své pobočky se sídlem v Karlových Varech. Ve svém vlastnictví má na padesát větrných turbín a více než padesát solárních elektráren. Vyjádření představitelů společnosti se Deníku do uzávěrky tohoto vydání získat nepodařilo.