„Hledal jsem brigádu a chtěl zkusit práci v zemědělství. Když se tedy objevila možnost přivydělat si na sklizni chmele, tak jsem si řekl, proč ne. Na konci srpna už přece jen není takové vedro. I když je to dřina, baví mě to,“ prozradil Matěj Hrazdira, student Střední lesnické školy v Hranicích.

„Tady na česačce máme noční a denní směny, já ale pracuji na těch denních, a to od půl sedmé ráno do šesti,“ dodal.

Chmelaři mají problémy. Loňská úroda byla velmi slabá, navíc náklady vzrostly.
Chmelaři hlásí téměř miliardovou ztrátu. Přemýšlím, že skončím, říká pěstitel

Studenti, kteří pomáhají se sklizní, přiznávají, že je kromě finanční motivace lákalo i dosud nepoznané dobrodružství.

„Na brigádě jsem poprvé, chtěla jsem tu práci zkusit a naučit se něčemu novému,“ smála se Katka Hradílková z Brna, která po prázdninách nastupuje na učební obor číšník. Sklizeň chmele potrvá patnáct až sedmnáct dní.

Sklizeň chmele v Zemědělském družstvu Kokory na Přerovsku, 25. srpna 2023, Kokory. Družstvo je největším producentem chmele v Olomouckém kraji.Sklizeň chmele v Zemědělském družstvu Kokory na Přerovsku, 25. srpna 2023, Kokory. Družstvo je největším producentem chmele v Olomouckém kraji.Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň

Zemědělci si na letošní úrodu českého zlata nemohou stěžovat - i když to zatím nechtějí zakřiknout. Po letech, kdy panovala velká sucha a šišky nedorostly, se konečně radují z dobré úrody.

„Letos je to pravý opak toho, co bylo loni. V současné době je srážek dost, možná až nadbytek. Díky celému průběhu od jarních měsíců, kdy bylo vcelku chladno a vlhko, chmel narostl zcela jinak, než v tom katastrofálním loňském roce. Předpokládám, že bude úroda průměrná, možná nadprůměrná, což nás těší,“ popsal předseda Zemědělského družstva v Kokorách Vladimír Lichnovský.

Kvalita chmele? Slušná 

Slušná je i kvalita chmele. „Agronomka udržela kvalitu šišek, takže jsou ve velmi dobrém stavu. Začali jsme se zpožděním až dnes, kdy to konečně dozrálo, je to uzavřené, lépe se to češe - a teď už jedeme naplno. Doufám, že ten optimismus, který teď sdílím, budu sdílet i na konci sklizně,“ poznamenal.

Celkový výnos by se měl podle jeho slov pohybovat od 12 do 15 metráků Žateckého poloraného červeňáku. „V prvních dnech sklizně děláme porosty, které jsou zralé a máme je v enklávách, kde stéká více vody. Kdyby totiž přišly srážky, bylo by je problematické sklidit,“ vysvětlil Lichnovský.

V Polepech na Litoměřicku začali s česáním chmele. Novou sušičku ale nepustili, za plyn by zaplatili enormní částku
Chmelaře trápí neúroda a ceny energií. Novou sušičku na plyn ani nepustili

V dobré kondici je podle něj i chmel na nových konstrukcích, které musely být před třemi lety vyměněny. Tehdy totiž vichřice těsně před sklizní strhla šestnáct hektarů chmelnic a škoda přesáhla 20 milionů korun. „Chmel je na nich už třetím rokem, takže se dostává do kondice a je dobře narostlý,“ zhodnotil.

Zemědělské družstvo v Kokorách obhospodařuje chmelnice na sklizňové ploše 193 hektarů, což je nejvíce v takzvané Tršické chmelařské oblasti.

Sklizeň chmele v Zemědělském družstvu Kokory na Přerovsku, 25. srpna 2023, Kokory. Družstvo je největším producentem chmele v Olomouckém kraji.Sklizeň chmele v Zemědělském družstvu Kokory na Přerovsku, 25. srpna 2023, Kokory. Družstvo je největším producentem chmele v Olomouckém krajiZdroj: Deník/Lukáš Kaboň

„Posílali jsme asi před deseti dny vzorky do Výzkumného chmelařského ústavu v Žatci. Předpokládáme ale, že to za těch deset dní pokročilo správným směrem. Je to vidět i na obsahu lupulinu v jednotlivých chmelových hlávkách. Očekáváme, že bude dobrá kvalita i hořkost,“ uzavřel Lichnovský.