Podívat se na ně přišel i Rudolf Strmiska. „Bylo jich tady až šest, ale většinou se tu pohybují dvě až tři nutrie. Lidé se na ně chodí dívat a někteří jim také přihodí nějaké jídlo, stejně jako kačenám, které ale u něj bývají dřív,“ vyprávěl o svých zkušenostech od mlýnského mostu přes Kyjovku.

Podle kyjovské bioložky a členky městské komise životního prostředí Zuzany Veverkové je plusem nutrií v městském prostředí to, že jsou býložravé. Nenapadají tak ryby a nejsou ani přenašeči nemocí „Někdo sice tvrdí, že vytlačují naše původní druhy, jenže tady nemají koho vytlačovat. Jejich zdejší populace nepředstavuje ani žádný problém, co se týká ochrany přírody,“ sdělila Veverková.

Nutrie se rušit nenechá

Zároveň připomněla, že řada zdejších původních druhů je citlivých na městský ruch. „Nutrie se ale chovají tak, že se rušit od lidí nenechají,“ podotkla bioložka. A nejen to. Nutrie dokonce využívají blízkosti člověka, a bez ostychu si dopřávají dobrot, které jim Kyjovští přinesou: pečivo či mrkev. Před přehnaným přikrmováním ale varovali zástupci radnice.

Povolení k odstřelu nutrií v Českém Brodě má pouze šest myslivců
V Českém Brodě začnou myslivci střílet přemnožené nutrie. Místní mají obavy

„Nutrie se pak rychle množí a často po nich zůstává spoušť. Při hloubení nor rozhrabávají říční břehy, které se poté bortí. Naší snahou je proto odsunout nutrie mimo zastavěné části. Proto zdvořile žádáme veřejnost, aby – pokud možno – tato zvířátka cíleně nekrmila,“ vzkázal tajemník městského úřadu Filip Zdražil.

Jak uvedl Tomáš Görner z republikové Agentury ochrany přírody a krajiny, nutrie tvoří až patnáctimetrové nory. Jejich množivost ve vhodných podmínkách je obrovská, a to nejen díky tomu, že pohlavně dospívají už ve čtyřech měsících. Samice mohou rodit kdykoliv v roce pět až šest mláďat. „Ta jsou hned schopna plavat a přijímat zelenou potravu,“ uvedl Görner.

Mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer připomněl, že lidé by se se s nimi měli vyvarovat přímému kontaktu, podobně jako u dalších volně žijících zvířat. Mohou být totiž náchylné k přenosu cizopasníků.

Stoleté výročí

K nutriím se bude v příštím roce vztahovat i jedno jubileum. Bude tomu sto let, co tito hlodavci byli z Argentiny poprvé přivezeni na farmu na území současné České republiky. Následně se tady začali chovat kvůli kožešině a masu. Jenže později se začaly u nutrií množit také útěky ze zajetí.

Nutrie říční. Ilustrační snímek
V lázeňských Luhačovicích se přemnožily nutrie. Nekrmte je, žádá město

Podobný způsob rozšíření, tedy podhrabání se z oploceného chovu, stojí podle bioložky Veverkové pravděpodobně také za vznikem současné populace v Kyjově. K jejich rozšíření podle odborníků výrazně přispívají mírné zimy a přikrmování lidmi.

Podle vodohospodářů početnější populace nutrií sice mohou udělat škody, nejsou ale ani zdaleka tak závažné jako ty, co způsobují bobři. „Bobr představuje největší problém, a to svým způsobem života. Nejnebezpečnější je to, že vytváří nory v ochranných hrázích. Navíc je přemnožený, ale také chráněný,“ upozornil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.