Mistrovskému dílu dominují malby na motivy mýtických příběhů Proměny od římského básníka Ovidia. „Vlámských kabinetů z poloviny 17. století je na našem území dost. Ale žádný dochovaný není s motivem Ovidiových Proměn. Alespoň o něm tedy nevím. Nechali jsme udělat řadu průzkumů. Část z nich není ještě u konce. Podařilo se získat velmi cenná data, ze kterých můžeme čerpat,“ řekl Deníku za tým restaurátorů Radek Ryšánek.

Odborník podle něj datoval poslední z letokruhů na jedné z dřevěných desek kabinetu k roku 1651. „Domníváme se, že kabinet mohli vyrobit v dílně Forchondt v Antverpách. Jisté to ale není. Naopak víme, že ho přibližně v polovině 19. století opravoval truhlář a tesař Franz Zwoniček z Prahy, který na něm zanechal podpis,“ dodal Ryšánek.

Peníze od soukromého mecenáše 

Podle kastelánky rájeckého zámku Zdeňky Kalové stálo restaurování zhruba 150 tisíc korun. Část peněz věnoval soukromý mecenáš. „Kabinet koupil zřejmě starohrabě Antonín Karel Salm-Reifferscheidt, který nechal rájecký zámek vybudovat. Byl to velký sběratel umění, na zámku založil i unikátní sbírku křišťálu. Už tehdy byl dřevěný kabinet více než sto let starý a velmi vzácný kus. I tak ho Salmové používali. Podle představ romantiků ukrývala šperkovnice i milostnou korespondenci šlechty. To doložené nemáme. Obsahovala však tajné zásuvky, ukryté za zrcadly,“ uvedla Kalová.

Zároveň doufá, že si opravený kus nábytku prohlédnou co nejdříve také turisté. Radek Ryšánek učí restaurátorské řemeslo na brněnské střední škole a rájecký zámek se studenty často navštěvuje.

„Zmíněný kabinet jsem studentům v minulosti ukazoval. Unikátní dílo bylo ve špatném stavu a napadené červotočem. Mám velkou radost, že jsme ho i díky sponzorskému daru mohli dát do pořádku. Je to nádherný kus. Od první myšlenky na restaurování až po dokončení prací uplynulo pět let. Ale stojí to za to,“ dodal restaurátor.