Josefa Krejsu ráno 21. prvního srpna probudil rachot techniky invazních armád. Na hradeckém vojenském letišti přistávala sovětská letadla a na polích u města stály polské tanky. „Takže jsem šel do práce, sbalil jsem si tam fotografická fidlátka a šel jsem do ulic,“ vzpomínal senior na místě, kde stával jako památník květnového osvobození sovětský tank T 34.

Invaze vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968
Okupace Československa 1968: Západ reagoval vlažně, naopak Čína překvapila

Dnes je travnatý plácek mezi Labem, Sokolovnou a muzeem náměstím Osvoboditelů. Tank tady stál mezi lety 1949 a 1991. Postupně se prostranství jmenovalo náměstí Rudé armády a v roce 1950 ho komunisti přejmenovali na Stalingradské. Dnešní název nese od roku 1963, tedy od doby, kdy se v Československu po krušných padesátých letech opět dýchalo lépe.

Jenže pražské jaro převálcovala vojska Varšavské smlouvy. „Mrzelo nás to, byli jsme tady celá parta, když jsme vyšli do ulic, abychom vůbec něco proti tomu udělali,“ vzpomíná hradecký patriot. 

Stovka lidí si přišla připomenout 55. výročí srpnové okupace v Hradci Králové symbolicky na Náměstí Osvoboditelů. Tedy na místo, kde stával tank T 34 připomínající květnové osvobození Československa sovětskou armádou v roce 1945.Stovka lidí si přišla připomenout 55. výročí srpnové okupace v Hradci Králové symbolicky na Náměstí Osvoboditelů. Tedy na místo, kde stával tank T 34 připomínající květnové osvobození Československa sovětskou armádou v roce 1945.Zdroj: Deník/Jiří Fremuth

Na happening pořádaný vedle dalších Pamětí národa přišla stovka lidí včetně vedení města. Vyslechli si vzpomínky pamětníků, historičku, Krylovy písničky nebo projev senátora Jana Holáska. A prohlédnout si mohli i desítky snímků Josefa Krejsy.

Některé zachytil právě na náměstí Osvoboditelů. Na jednom jede tank s bílým pruhem přes Tyršův most, na sousedním je dnešní budova Komerční banky s obřím nápisem: „Dubček, svoboda,“ na dalším tank - památník pomalovaný nápisy v azbuce: „okupanti“ nebo „vraťte se domů, zachvatčiki.“

V Hradci Králové se srpen 68 obešel bez násilností. Přesto byl Josef Krejsa při focení opatrný: „Takže jsem lezl po střechách, fotil jsem pochopitelně skrytě, často na dlouhé sklo, protože Poláci to neměli rádi. Když jste na ně namířili kameru, tak také hrozili. Tak jsem ostřil přes zrcadlo fotoaparátu, který jsem měl na břiše a měl díru na objektiv. Nebo kolegyně držela deštník a fotil jsem pod ním.“

Josef Krejsa nafotil během tří dnů víc než dvě stovky snímků. Část na tehdy vzácnou „barvu“. Fotky hned vyvolával, ale publikovat je nebylo kde. „Třebechovický výtvarník Pavel Matuška udělal trikoloru s černou páskou, přidal text Čest Čechům a Slovákům, kteří padli při osvobozování naší vlasti armádami Varšavské smlouvy, a pak jsme to tajně rozdávali.“

Negativy zabavila StB, část se podařilo uchránit

Jenže autorství svých snímků hradecký fotograf před úřady neutajil: „Za mnou přišli tenkrát estébáci, chtěli po mně, abych jim dal nějaký negativy, tak jsem jim nějaký dal a tím jsem měl jakoby pokoj.“

O místo fotografa Josef Krejsa nepřišel a ve Fomě pracoval ještě 30 let: „Jezdil jsem do Sojuzu, měl jsem tam ještě několik výstav, ale na západ jsem nesměl.“

Oficiální publikace svých srpnových snímků se Josef Krejsa dočkal až při třicátém výročí okupace. Na to včerejší - 55. přišlo i několik lidí s ukrajinskými vlaječkami. „Je to svinstvo, něco podobného, jako tady na těch mých fotkách. Pro mě to je hnus, hnus obrovskej, k tomu nemám opravdu slov,“ rozčiluje se dvaaosmdesátiletý muž na adresu ruského napadení Ukrajiny. „Jsou to agresoři odjakživa, kamkoliv přišli, to nebylo žádný osvobozování, my jsme tady byli stejně jen jejich kolonie,“ připomíná Josef Krejsa 40 let komunistického temna v Československu.