Při pohledu na poměrně málo zachovalé zbytky zámku nacházejícího se na kraji stejnojmenné vesnice, kdy boj s všudepřítomnou bujnou vegetací je dost náročný, se dá jen těžko věřit, že po druhé světové válce byl ještě několik let využíván jako kulturní zařízení. Osudným se stavbě stalo poválečné vystěhování původních německých obyvatel a zřízení pohraničního pásma. Do vesnice se tak vrátil život až po změnách po Sametové revoluci.

Jak se uvádí v historických pramenech, Mařížská tvrz se poprvé připomíná již v roce 1372 jako léno Oldřich a Ješka z Olešné. Zástupci nižší šlechty drželi tvrz v lenním závazku vůči králi po většinu středověku. Až v roce 1494 získali tvrz Kadalicové z Řečice, kterým ji propustil z léna král Vladislav Jagellonský.

Majitelka zámku si nového vlastníka pečlivě vybírá. Chce, aby pokračoval tom, co s manželem vybudovala
Patřil i Emě Destinnové. Malebný jihočeský zámek hledá nového majitele

Příslušníci rodu z Řečice vlastnili zdejší majetky do počátku 17. století. Následně se majitelé často střídali.

V 19. století prošel zámek řadou úprav v duchu novogotiky, při nichž přibyla kaple a okolí prošlo parkovou úpravou. Začátek jeho konce znamenala doba po druhé světové válce, kdy původní německé obyvatelstvo muselo zemi opustit. Nejprve zde pobývala rudá armáda, posléze sloužil ke kulturním účelům.

Mařížský zámek a park se nachází v pohraničí u Slavonic.Mařížský zámek a park se nachází v pohraničí u SlavonicZdroj: Deník/Lenka Novotná

Následně nějakou dobu sloužil také jako sklad zemědělské techniky JZD Slavonice. Ještě nějakou dobu pak sloužil obdobně jako třeba zámek „malá Hluboká“ v Českém Rudolci jako garáže a sklad hnojiva slavonického statku. Po rozšíření hraničního pásma v 70. letech 20. století byl postupně bourán.

Devastace pokračovala

Již v době zápisu do katalogu jako kulturní památka, tedy v roce 1963, stála z původní zámecké stavby jen její západní část. „V průběhu 60. a 70. let 20. století devastace zámku pokračovala. V 80. letech 20. století pomohli k likvidaci zbylé části zámku francouzšti filmaři, kterým byly pozůstatky zapůjčeny s tím, že v rámci scénáře budou odstřeleny,“ uvádí se na pamatkovykatalog.cz.

V roce 2009 byl objekt vyjmut z památkové ochrany.

Zámek Zelená Hora není v dobrém stavu, ale svítá mu naděje na záchranu
Proslavil ho román Černí baroni. Zámek Zelená Hora chátrá, svítá mu ale naděje

Dnes z mařížského zámku zbývají jen zbytky zdí jednoho z křídel, místy jsou vidět zbytky parkových úprav, stejně tak zbytky kašny. Torzo zámecké budovy je v současné době zbaveno náletové vegetace a stojí uprostřed upraveného zámeckého parku s dochovaným základním rozvržením cest a kruhovým okrasným bazénem.

V roce 2007 vznikla iniciativa obyvatel Slavonic za záchranu parku a torza zámku.