Co se vám nejvíce líbí na práci na Špilberku a v Muzeu města Brna?
Nejvíce se mi líbí dynamika muzea jako takového. Je to živá kulturní instituce, ve které se pořád něco děje. Musím také říct, že na rozdíl od mých předešlých působení je to hlavně práce pozitivní. Lidé přijímají kladně otevírání a oživování všech našich objektů, ať už zajímavými výstavami nebo kulturními akcemi. Práce je to opravdu rozmanitá, od zajištění toaletního papíru až po strategické, mezinárodní projekty.

V loňském roce jste evidovali rekordní návštěvnost. Hrad Špilberk a vilu Tugendhat navštívilo dohromady přes osm set tisíc návštěvníků. Vidíte ještě potenciál se zlepšovat, nebo už narážíte na strop?
Největší potenciál je těch sedm set tisíc lidí, kteří přijdou na hrad, dostat do muzea a na prohlídkové okruhy. Do útrob hradu se vejde zhruba čtvrtina z nich. Je tu tedy snaha zlepšit informovanost o široké nabídce muzea. Pokud jde o čísla návštěvnosti, tady si neklademe žádný strop. Hrad Špilberk žije dvanáct měsíců v roce a snažíme se dělat akce i mimo hlavní letní sezónu. Začínáme hned z kraje roku, kdy v únoru máme masopust, na jaře Velikonoce nebo pálení čarodějnic.

Ilustrační foto.
Kde v Brně bude terminál pro rychlé vlaky? Město se Správou železnic se shodují

Co plánujete na podzimní měsíce?
Ještě stále hledáme pravidelný program na září, říjen, listopad, aby se každý měsíc konala nějaká větší akce. Největší úkol je dostat na kopec Brňáky a naučit je, že Muzeum města Brna na hradě Špilberku je živou kulturní institucí, kterou mohou navštěvovat celoročně a nebudou zklamáni.

Pozorujete zvýšení návštěvnosti právě u akcí v okrajových měsících?
Určitě ano. Za poslední dva roky se nám návštěvnost zvyšuje nejvíce právě mimo sezonu. Letos budeme pořádat už třetí akci na Velikonoce i pálení čarodějnic. Masopust, který tady byl minulý rok poprvé, měl za jeden den návštěvnost jako dříve akce za celý advent. Lidé na aktivní trávení volného času slyší, i když je to mimo hlavní měsíce. Není to o tom akce zveličovat, ale spíše zkvalitňovat a nabízet více zážitků během celého roku.

V rozhovoru se dále dočtete:

  • Jak je to s prohlídkami Arnoldovy vily?
  • Co muzeum chystá s vodojemy pod Špilberkem?
  • Co láká turisty do vily Tugendhat nebo na Špilberk?
  • Jaké jsou v plánu opravy či rekonstrukce na památkách?

Chystáte pro letošní nebo pro další roky nový prohlídkový okruh?
Nový okruh chystáme v nedávno otevřené Arnoldově vile. Kolegové už připravují texty k historii vily i zahrady. Z dosavadního brněnského čtyřvilí se už brzy stane pětivilí a v blízké budoucnosti sextet. To bude pro Brno velice atraktivní.

Od kdy plánujete zahájení prohlídkového okruhu v Arnoldově vile?
Ve vile zatím děláme mimořádné prohlídky pro menší skupiny. Od února nastoupí celý tým a od 1. dubna zahájíme pravidelný provoz od úterý do neděle. Nejpozději od poloviny května bude otevřená také zrenovovaná zahrada Arnoldovy vily, která bude v budoucnu propojena se sousední vilou Tugendhat a vilou Löw-Beer.

Rekonstrukce odbavovací budovy vlakového nádraží v Českých Budějovicích. Cestujícím už několik měsíců slouží příjezdová hala (na snímku).
Hotovo. Budějovické nádraží po opravách otevírá i hlavní vchod, podívejte se

Jaké další novinky chystáte?
Příjemnou novinkou je určitě zpřístupnění prohlídky vily Tugendhat online. Celou vilu jsme naskenovali, zdigitalizovali a popsali. Budeme vše spouštět a prezentovat v únoru. Na internetu je tedy vila plně přístupná. Lidé si tak mohou užít prohlídku vily Tugendhat z pohodlí domova a v plném detailu. Letos se také chceme zaměřit na špilberské vodojemy, které chceme více „rozpohybovat“. Prostory našich vodojemů jsou ojedinělé a spousta Brňanů o nich neví. To chceme změnit. Když je přidáme k těm, které jsou na Žlutém kopci, pak mají návštěvníci další výjimečnou brněnskou atrakci. Jsem rád, že s jejich provozovatelem TIC Brno dobře spolupracujeme.

Plánujete vodojemy na Špilberku zrekonstruovat?
Když se opravily, otevřela se v nich expozice Chrám kamene. Jde o soubor vystavených kamenných artefaktů, které patří do sbírek Muzea města Brna. Nyní se chceme zaměřit na technickou podstatu – prezentovat vodojemy jako zásobárnu vody pro Brno. Kolegové instalují nové osvětlení, projektory, aby tam bylo vidět, jak nastoupávala voda, kolik milionů litrů v nich bylo uskladněno a podobně. K prohlídce tedy chceme přidat i výklad a oživení technické části vodojemů, o které se tolik doposud nemluvilo.

Na snímku fotograf Zdeněk Dvořák.
Zdeněk Dvořák umí. Fotky z vinobraní ve Znojmě jsou ve finále Czech Press Photo

Čeho by se měly týkat opravy kasematy?
V kasematech se provází už 140 let, což je opravdu dlouhá tradice, kterou neporušíme. Samotná expozice má pětadvacet let. Nyní diskutujeme s kolegy odbornými pracovníky, jak to společnými silami celé moderně uchopit. Budeme vyprávět nejen příběh vězenství, ale i kasemat jako takových. Chceme příběh kasemat vyprávět po celých stavebních epochách a využitích. Proč byly kasematy postaveny, jak vznikly, jaké měly využití ve staletích. Inovativní myšlenka tkví v propojení prostoru kasemat s expozicí Žalář národů, kterou čeká také obnova. Máme krásný skrytý prostup hradem. Ten využijeme a umožníme turistům projít „suchou nohou" z kasemat až do samotného hradu.

Máte v plánu podobnou výstavu, jako byla loni Eliška Rejčka?
Po loňském výstavním maratonu je letošní rok více o soustředění se na kvalitu výstav a stálých expozic. Hlavní bude letos výstava vedut, které jsou uloženy v našem oddělení architektury. Máme Richterovy veduty z osmnáctého století i nějaké starší pohledy. Bude to zajímavá výstava o tom, jak se měnily pohledy na město Brno. Začne v polovině září. K tomu budeme mít drobné tematické výstavy týkající se 100 let Českého rozhlasu Brno nebo 100 let Stromu republiky na náměstí Svobody. Muzeum města Brna navíc letos oslaví 120 let své existence. I to se letos určitě projeví.

Zdroj: Youtube

Jak složité je zajistit podobnou výstavu jako Eliška Rejčka?
Velmi. Především organizačně, logisticky a finančně. Zajistit výpůjčku ze zahraničí nebo z archivu, pojištění a převozy, příprava textů, katalogu, propagace Na to všechno musíme pro úspěšnou výstavu myslet. Ma takto exkluzivní výstavu jsme potřebovali i velkou peněžní podporu, kterou jsme obdrželi od města Brna. Nejbližší výstavy vychází především z našich sbírek. Složitý proces, který jsme absolvovali loni s vídeňskou knihovnou, letos mít nebudeme.

A co v příštím roce?
Pro rok 2025 kolegové historici připravují novou výstavu o nedobytí Špilberku Švédy. Už jsme v kontaktu se švédskými institucemi a chceme si půjčovat artefakty ze Švédska nebo Rakouska. Takže pro rok 2025 jsme si zase připravili logistický oříšek a uvidíme, zda se nám podaří zapůjčit do Brna něco, co bylo Švédy takzvaně zrekvírováno. Přes českou ambasádu ve Vídni se snažíme spojit s řádem Benediktínů v Rakousku, protože existují tři obrazy bitvy na Špilberku. My máme dva a třetí je v rakouském kostele. Zatím zkoušíme, co je možné, jestli by ten obraz šel v roce 2025 dostat do Brna. Uvidíme, zda se nám to podaří. Půjde o skvělou záležitost, o které se v Brně mluví každý den: Švédi nás prostě nedobyli.

Demolice pivovaru v Jarošově 29. ledna 2024
Léta tu stál, už nebude dál. Začala totální demolice areálu pivovaru v Jarošově

Podražili jste v letošním roce vstupné?
Ano, velmi nepatrně. Ve vile ze čtyř set na 450 korun. Zároveň se také zdražení snažíme různě kompenzovat. Na Špilberku jsme například prohlídkový okruh Příběh hradu zdražili na 240 korun, ale zároveň v tom návštěvníci mají zdarma vstup navíc také na okruh Muzeum, což je sedm stálých expozic na hradě. Pořád jsme levnější než některé jiné památky.

Co vás k navýšení vstupného vedlo?

Hlavně jsou to vyšší provozní a personální náklady.

Zdroj: Youtube

Jak se snažíte lákat turisty na Špilberk nebo do vily Tugendhat v online prostoru?
Snažíme se komunikaci modernizovat a jít s dobou. Například už rok a půl zveřejňujeme na našem facebookovém profilu odborná okénka. Každý týden ukazujeme lidem, co je u nás za odborná oddělení, co znamená práce muzejníka, jak to vypadá v restaurátorské dílně, co tady máme ve sbírkách a depozitářích a podobně. Ze statistik vyplynulo, že odborná okénka na sociálních sítích vidělo v roce 2023 přes 104 tisíc uživatelů. Když to srovnáte s fyzickou návštěvností muzea 130 tisíc návštěvníků, vidíte, že dosah v online prostoru máme opravdu velký.

Inspirujete se i jinde?
Snažíme se inspirovat v zahraničí a u velkých českých muzeí. Zkoušíme to pak aplikovat i u nás. Například loni jsme získali grant na digitalizaci sbírek. Budeme je digitalizovat a zveřejňovat, aby byly jednoduše dohledatelné. I sbírkový fond budeme dávat do online prostoru, aby byl přístupný pro všechny badatele a nemuseli k nám do depozitářů, ale mohli si pěkně z domova klikat a pak z toho vznikaly krásné výstavy. Protože když kurátoři jiných muzeí a institucí ví, co tady je, zápůjčky se množí. Dělá to i dobré jméno muzeu, když jsou i na jiných výstavách a v jiných institucích k vidění naše sbírkové předměty.

Jaké je úskalí památek?
Jedno velké trápení je s vilou Tugendhat a s tím obrovským zájmem, který o ní je. Potřebovali bychom dvě nebo tři (smích). Věčně obsazené prohlídky samozřejmě generují u návštěvníků nevoli, že se nemůžou dlouhodobě do vily podívat. Tento problém se snažíme alespoň částečně řešit prohlídkami vily zvenku, nebo volně přístupnou zahradou. Hledáme způsoby, jak se zavděčit co nejvíce lidem.

S jakými dalšími potížemi se potýkáte?
Dalším problémem v našich objektech je trocha vandalismu, když vilou projde padesát tisíc lidí nebo tady areálem hradu sedm set tisíc lidí, nějaké stopy to zanechá. Špilberk také velmi často v létě trápí obyvatele Brna, protože množství koncertů a kulturních akcí je tu velké. Letos jsme se dohodli s městskou částí Brno-střed, že nebudou žádné výjimky po desáté hodině večer. Rušit život ve městě budeme tedy minimálně.

Kdy zrekonstruujete Měnínskou bránu?
Ateliér profesora Petra Hrůši nyní dokončuje projektovou dokumentaci na kompletní rekonstrukci. Už s historiky řešíme budoucí expozici. Jakmile bude projektová dokumentace hotová, máme od města předběžný příslib, že by se ještě letos mohla vypsat veřejná zakázka a poté ještě v tomto roce začaly práce. Uvidíme, jestli se to podaří, jak z administrativních, tak i ekonomických důvodů.

Co ještě zbývá opravit na hradě Špilberk?
Hrad se opravuje od osmdesátých let minulého století. Poslední část hradu, která není opravená, je strážnice. Jinak je hrad dneska vizuálně opravený celý.

Je oprava strážnice v příštích letech na programu?
S tím samozřejmě vedení města občas trápím, to je úkol každého ředitele. Ale chápu, že město nemá jen muzeum. Pokud opravíme strážnici, je Špilberk kompletně zrekonstruovaný. Díky podpoře města se nám to snad v příštích letech podaří.

Kdo je Zbyněk Šolc:

  • Narodil se v roce 1982, žije v Brně.
  • Vystudoval mezinárodní vztahy a sociologii na Masarykově univerzitě a masovou komunikaci na Univerzitě J. A. Komenského v Praze.
  • Od roku 2021 je ředitelem Muzea města Brna, pod které spadá hrad Špilberk, vila Tugendhat nebo Arnoldova vila.
  • Předtím působil jako místostarosta brněnského Králova Pole za ODS a také vedl Národní centrum divadla a tance ve Valticích.
  • Ve volném čase se zajímá o lego.