To probíhá v ateliéru hodináře Jana Marka v Turnově, který doposud předal sedmery zrestaurované hodiny a nyní zpracoval jedny další. „Projekt už několik let pomáhá k restaurování části rozsáhlých sbírek tohoto kulturního stánku. Na jednotlivé soubory probíhají vždy výběrová řízení,“ informovala náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje Květa Vinklátová.

Vražda v afektu

Aktuálně probíhá restaurování stojacích hodin, které zhotovil hodinář samouk František Planička zhruba v rozmezí let 1921 až 1922 v Kralupech nad Vltavou. Vyučil se truhlářem, po procestování Evropy se oženil a otevřel si vlastní krejčovskou dílnu. V roce 1908 při návratu z jedné pracovní cesty přistihl manželku při nevěře a v afektu ji zavraždil, za což ho soud potrestal dvacetiletým vězením.

Miroslav Nečas vybudoval na dílně u svého domu orloj
OBRAZEM: Neobvyklá atrakce. Nadšenec ze Šumperka buduje orloj

Po nástupu do věznice v Borech začal studovat knihy o astronomii, strojnictví, mechanice a stavbě hodin. Ve vězení zkonstruoval funkční orloj, vystačil si přitom se zbytky materiálu z vlastní krejčovské dílny. V roce 1918 se dostal na svobodu a sestrojil druhý orloj, který předváděl po celé zemi.

„Ze vstupného chtěl stavět další a dokonalejší orloje. Podařilo se mu získat za společníka kralupského lékárníka Jaroslava Pacovského, se kterým vedl na začátku 20. let úspěšnou malovýrobu orlojů. Firma však po prvotním úspěchu musela v roce 1922 zastavit výrobu a zkrachovala. Pravděpodobně v důsledku toho lékárník Pacovský spáchal sebevraždu. František Planička již dále žádné orloje nevyráběl,“ nastínil příběh Jan Mikulička z tiskového oddělení Libereckého kraje.

Salonní orloj ze sbírek Severočeského muzea. Detail ciferníku s kalendářovými údaji.Zdroj: Liberecký krajSalonní orloj ze sbírek Severočeského muzea je vsazen do černě lakované dýhované skříně. Zpředu se nacházejí prosklená dvířka, za kterými se nalézají čtyři ciferníky. Po stranách skříně jsou dvířky kryté otvory pro přístup k hodinovému stroji, aby bylo možné jej natahovat a nastavovat kalendárium. Horní ciferník ukazuje čas na dvou stupnicích I–XII, které doplňují půlhodinové kosočtverečné body, minuty a čtvrthodiny. Ciferník zdobí rostlinný prstenec s latinským nápisem „Per ardua ad astra“, což v překladu znamená „Přes nepřízeň osudu ke hvězdám“. Levý ciferník ukazuje datum a pravý ciferník dny v týdnu. Dolní ciferník představuje jakýsi zjednodušený astroláb. „Lze na něm odpočítávat počet dnů od počátku roku, dny do konce roku, datum, východ a západ slunce, týden, měsíc, roční období a znamení zvěrokruhu. Centrální kruhová část znázorňuje noční nebeskou oblohu,“ dodal Mikulička.

Před tímto astrolábem se nachází speciální ukazatel, v jehož elipsovitém okně se objevuje momentálně viditelná část oblohy. Elipsa je umístěna mezi čtyři paprsky, z nichž horní s písmenem S jako sever odečítá výše zmíněné údaje. V horní části nad ciferníkem jsou okénka s letopočtem, který se nastavuje ručně.