Je jedním z mnoha majitelů těchto trojkolek, které parkují v sobotu dopoledne u restaurace Zlatá růže v Boskovicích na Blanensku. Přes víkend se tady totiž koná právě sraz hadraplánů. Postupně přibývá jeden exemplář za druhým. Modré, hnědé, červené či žluté barvy. Z různých koutů republiky i ze zahraničí, například z Německa.
Podsedník se zdejšího srazu účastní pravidelně každý rok. Svůj vůz však vytahuje během roku i mimo tuto akci. „Pravidelně o víkendu, pokud neprší," říká muž. Má typ 250. „Ale pár let zpátky jsem zjistil, že kostra je z třistapadesátky," líčí.
Velorex je potažený koženkou, střecha je z celtoviny. Ostatně už filmový vrchní Josef Abrhám říkal, že hadrák neublíží.
Splněný sen
Pravidelným účastníkem boskovického srazu je také Ladislav Najer z Velkých Opatovic. Velorex vlastní od roku 2015. Přiznává, že je to pro něj splněný sen. „Dovezl jsem si ho z Maďarska. Musel jsem ho kompletně do šroubku rozebrat," vzpomíná Najer.
Když vůz koupil, vůbec nebyl pojízdný. „Byl to jen soubor náhradních dílů, co měl tvar Velorexu. Byly to dva roky intenzivní práce, než z toho vzešlo tohle," ukazuje Najer na svou trojkolku.
Když má náladu a čas, vydává se Najer se svým strojem i na jednodenní výlet. „Třeba čtyři sta kilometrů není problém," přibližuje. Společnost mu dělá jeho pes, kterému ani nevadí větší hluk, který Velorex vydává. Je totiž hluchý.
play_fill
Své příběhy mají i další hadraplány, které se postupně na parkovišti řadí. Podle pořadatelů je jich zaregistrovaných zhruba sto padesát. Že jsou podobná vozidla na silnici v dnešní době raritou, ukazuje i zájem kolemjdoucích, kteří tříkolové vozy obdivují.
Někteří si je nadšeně fotí, případně si s nimi dělají selfie, další obdivují jejich součástky. „Nejstarší jsou ty s velkými koly. Takové začali dělat nejdříve," ukazuje jeden návštěvník druhému.
Po desáté hodině dopoledne se velorexy s rachotem a troubením vydávají v koloně z parkoviště na cestu centrem města. Projíždějí i přes Masarykovo náměstí. Chodníky okolo jsou obsypané lidmi.
