Tři elektrárny mají být u Jarošova, dvě u sousedního Chotěnova. „Vrtule mají stát vedle přírodní rezervace, bude to definitivně zničená příroda. Nedokážu si to představit a ani nechci domýšlet, že by tady bylo takové monstrum. Založili jsme spolek a rozšířili jsme petici. Ve spolku je aktuálně už několik desítek lidí. Petice proti záměru výstavby větrných elektráren je v okolních obcích, v obchodech, na poštách,“ informoval člen spolku Krajina a příroda pro budoucnost našich dětí, který si nepřál být jmenován.

Petice ZDE

Starosta Jarošova Martin Olbrich před několika dny zveřejnil plán postavit větrné elektrárny na webu obce. „Je to jenom záměr, máme nějaké možnosti a uvažujeme o tom. Nechci se k tomu zatím víc vyjadřovat, protože to vyvolává dost velké nevole. Na 25. dubna je svoláno veřejné zasedání zastupitelstva,“ sdělil Olbrich. Trvá na tom, že celá záležitost je teprve na začátku. „Je to pouze úvaha, kterou se snažíme projednat s občany,“ dodal Olbrich.

Ředitel jevíčské firmy S&M CZ, která má elektrárny stavět, Martin Hofman byl konkrétnější.

Pyrotechnici našli na plánované trase obchvatu Břeclavi několik střepin munice i neškodný kovový odpad.
Obchvat Břeclavi je opět blíž. Povolení stavby se chystá, odklon ulehčí obcím

„V případě, že se občané rozhodnou tento projekt podpořit, s realizací počítáme koncem roku 2024 až počátkem roku 2025. Výkon každé větrné elektrárny, které jsou plánované vystavět, činí 4 až 5 MW. Projekt je v současné době na úplném počátku, podle našich informací vyhlásila obec referendum ohledně výstavby větrných elektráren, ve kterém se občané vyjádří, zda-li projekt dále podpoří, či nikoli,“ sdělil Hofman. Referendum však ještě nebylo v Jarošově vyhlášeno. Není však vyloučené, že o něm budou zastupitelé obce jednat příští týden.

Lidé kritizují, že dvě vrtule mají stát poblíž Toulovcovy rozhledny na Jarošovském kopci. Ta měří patnáct metrů, zatímco větrné elektrárny mají mít okolo 150 metrů. „Jezdíme na rozhlednu v létě s dětmi na kolech. Je odtamtud krásný výhled. Pokud tam větráky postaví, už tam nikdy nepojedeme,“ podotkl Zdeněk Hrubý.

Zdroj: Iveta Nádvorníková

Větrné elektrárny mají vyrůst jen pár set metrů od přírodní rezervace Toulovcovy maštale, kam každý rok míří tisíce turistů. „O záměru výstavby větrných elektráren na katastru obcí Jarošov a Chotěnov jsem se dozvěděl nedávno ze sociálních sítí. K tématu nemám zájem se vyjadřovat,“ uvedl Jan Macháček, starosta nedaleké Proseče a současně předseda Sdružení obcí Toulovcovy maštale.

O větrných elektrárnách se mluvilo už před lety. „V roce 2008 zastupitelstvo obce projednalo záměr vystavět větrné elektrárny v Jarošově, avšak nebyla dostatečná kapacita sítě. Konec úvahám o využití energie z obnovitelných zdrojů udělal v roce 2021 územní plán obce,“ informoval Olbrich na webu Jarošova.

Situace se však podle něho změnila v souvislosti s energetickou krizí. „Došlo ke změnám v energetickém zákoně, které se propsaly i do stavebního zákona, mluví se o komunitní energetice,“ poznamenal starosta.

Někteří lidé uvažují, že pokud skutečně na stavbu větrných elektráren dojde, své nemovitosti prodají a odejdou jinam.

Obyvatelům v oznámení slibuje mimo jiné několik výhod, které by větrné elektrárny mohly vesnici přinést. Mimo jiné to, že investor bude po celou dobu životnosti vrtulí platit obci jeden milion korun za každou větrnou elektrárnu. To by pro Jarošov znamenalo příjem tří milionů korun ročně po dobu dvaceti let. Starosta navíc uvažuje, že by občanům mohl snížit nebo úplně odpustit poplatek za svoz odpadu. To vítají zejména starší obyvatelé obce. "Všechno je dnes drahé, jídlo i elektřina. Pokud nám to takhle pomůže, tak nic proti vrtulím nemám," řekl starší muž z Chotěnova.

Uvažují o prodeji domu

Řada chalupářů a část obyvatel Jarošova a Chotěnova si ale neumí představit, že poblíž jejich domů vyrostou větrné elektrárny. „Nic proti samotným vrtulím nemám. Ale kupovala jsem tady parcelu před dvěma lety a v územním plánu byla jejich stavba zakázána jako nevhodná. Teď je všechno jinak. To svištění listů vrtulí je slyšet přes půl kilometru daleko,“ postěžovala si majitelka další nemovitosti v obci. I ona si kvůli obavám z velkých konfliktů přeje zůstat v anonymitě.

Lidé ze Slaného jsou zděšeni, za teplo a teplou vodu doplácejí i sedmdesát tisíc.
Zděšení ve Slaném: Za teplo a teplou vodu doplácejí lidé až sedmdesát tisíc

Někteří lidé z dotčených vesnic už dnes uvažují, že pokud skutečně na stavbu větrných elektráren dojde, své nemovitosti prodají a odejdou jinam. „Z obýváku bychom viděli všech pět vrtulí. Uvažovali jsme, že bychom náš dům prodali nebo pronajali, kdyby elektrárny fakt postavili. Člověk vybírá lokalitu, staví bydlení na celý život, zadluží se a pak najednou taková pecka,“ řekla majitelka nemovitosti v Jarošově, která také nechce zveřejnit své jméno, redakce Deníku jej však zná.

Vizualizace, kde by měly větrné elektrárny u Jarošova a Chotěnova stát.Vizualizace, kde by měly větrné elektrárny u Jarošova a Chotěnova stát.Zdroj: Obec Jarošov

Jednání o stavbě vrtulí zřejmě nebudou rychlá ani snadná.

„Každý záměr stavby větrných elektráren, které svojí výškou přesáhnou 50 metrů, podléhá zjišťovacímu řízení. V tomto procesu jsou komplexně zkoumány vlivy na všechny složky životního prostředí, tedy i na zvláště chráněná území přírodní rezervace Toulovcovy maštale. Jak jednotliví občané, tak i zástupci obcí se mohou vyjádřit k projednávanému záměru. Ani kladný výsledek posouzení vlivu na životní prostředí však automaticky ještě neznamená zelenou pro samotnou stavbu větrných elektráren,“ přiblížil postup Miroslav Krčil, krajský radní pro venkov, životní prostředí a zemědělství.

V dobřanském kulturním centru Káčko se v úterý uskutečnilo setkání občanů a starosty města Dobřan se zástupci Škody Auto, ministerstva průmyslu a obchodu a agentury CzechInvest k plánovanému vybudování gigafactory na letišti v nedalekých Líních.
V Dobřanech se diskutovalo o gigafactory, strašákem je vyvlastnění pozemků

Stavba elektráren také podléhá územnímu a stavebnímu řízení. V roce 2007 zajistil Pardubický kraj zpracování Studie potenciálního vlivu výškových staveb a větrných elektráren na krajinný ráz území kraje. Studie dodnes platí a je jedním z podkladů, ze kterých má posuzování nových záměrů staveb větrných elektráren vycházet.

„Všichni chápeme snahy o ekologická řešení při získávání energie. Na pomyslnou misku vah je ale potřeba dát i efektivitu, vhodnost umístění zařízení a v neposlední řadě také brát ohled na územní plány přilehlých obcí. Navíc v případě záměrů budování ‚větrníků‘ v bezprostřední blízkosti takových významných přírodních památek, jako jsou právě Maštale, musí být posuzování dvojnásob pečlivé a maximálně důkladné,“ vzkázal Krčil.