To, že by se turisté k Pravčické bráně mohli dostat i jinou, bezplatnou stezkou, potvrdila Deníku ústecká pobočka Klubu českých turistů. „Ale dojít touto cestou teď až na Pravčickou bránu není technicky možné, část totiž vede přes turisticky neupravený kus skály,“ upozornil předseda pobočky Jan Eichler. „Takže v tuto chvíli je jedinou schůdnou a bezpečnou přístupovou cestou ta přes placený areál,“ doplnil.

Alexej Krenke je jedním ze společníků firmy, které patří pozemky a budovy v areálu Pravčické brány
Na Pravčické bráně zavedeme levnější elektronické vstupné, říká vlastník areálu

Návrhy všemožných nových tras probírají turisté s národním parkem dlouhodobě. Jeho zástupci si už nechali zpracovat i návrhové technické řešení k možnému vybudování náhradní trasy na Pravčickou bránu, staví se k ní ale rezervovaně. „Řešení alternativního přístupu vnímáme po technické stránce jako ohromnou výzvu, která by byla extrémně finančně náročná,“ sdělil mluvčí národního parku Tomáš Salov.

Zpřístupnění cesty ve skalách by obnášelo instalaci svislých žebříků, po kterých by turisté úsek zdolávali. „To se ale jedná v podstatě už trochu o adrenalinový zážitek, který by nebyl vhodný pro každého a část turistů by ho vzhledem k věku nebo zdravotnímu stavu absolvovat nemohla,“ uvedl Salov.

Požár v Českém Švýcarsku. 26. července.
Jiskra od lokomotivy a peklo u Labe. Plameny České Švýcarsko neohrožují poprvé

Kolik by cesta stála, park zatím vyčísleno nemá, jisté ale je, že by se investice pohybovala v řádech mnoha milionů korun. Jako příklad dává Salov rekonstrukci přístupových schodišť a vyhlídkových lávek a teras skalního hrádku Šaunštejnu. Rekonstrukce skončila letos na začátku léta a vyžádala si deset milionů korun. Technická náročnost úpravy vstupu na Pravčickou bránu by byla o několik pater složitější. Podle zástupců národního parku by nejspíš nebylo v nové trase možné vybudovat turistické zázemí. Pokud mají být vyhlídkové body zdarma, šlo by tedy v podstatě o investici bez návratu.

Takto to vypadá v Českém Švýcarsku kvůli požáru:

Zdroj: Deník/Alexandr Vanžura

Dojení turistů

Diskuzi o vybírání vstupného soukromníkem otevřel minulý týden děčínský senátor Zbyněk Linhart (STAN), který je v Senátu předsedou výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. „Takhle to už nemůže dále fungovat, je to jen dojení turistů,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Dospělí návštěvníci platí u výletního zámečku a restaurace Sokolí hnízdo za průchod k památce 95 korun, děti a studenti třetinu.

Senátor také vyjádřil názor, že by se měl vytvořit tlak na vlastníky, aby peníze, které vydělají, investovali zpět do infrastruktury parku. „Do vybudování lepší přístupové cesty, do čističky a lepších turistických služeb,“ nastínil Linhart.

Na likvidaci požáru u Hřenska se podílí také hasička Lucie Koubová.
Bavilo ji sledovat, jak jiní pomáhají. Dnes sama hasí požár v Českém Švýcarsku

Jednatel firmy Alexej Krenke kritiku ze strany Linharta odmítá a považuje ji jen za přiživování jeho PR v době živelné přírodní katastrofy. Na zvelebování parku se podle něj podílí společnost od začátku velkou měrou. Od vybudování čističky odpadních vod a moderních toalet v těžko přístupném terénu Sokolího hnízda, přes vytvoření naučných stezek od Mezní louky k Pravčické bráně. „Turistické cesty v okolí pravidelně uklízíme a podílíme se na jejich opravě a údržbě,“ poznamenal Krenke.

Během minulých dvou let podle něj firma zaplatila za opravy milion korun a na konci roku 2021 věnovala národnímu parku na opravu cest dalších sto tisíc. Další projekty se spolufinancováním má pak společnost PAAL s parkem rozjednané. Firma se podle jednatele také podílela na založení sítě turistických infocenter v parku, přičemž dvacet let sami dotují to u Pravčické brány.

Rodinka z roubenky: Vše je na původním místě, jsme rádi, že Vysoká Lípa přežila
Vysoká Lípa ohnivé peklo přežila. Máme se kam vrátit, říká rodina z roubenky

Krenke navíc poznamenává, že vstupné se v areálu Pravčické brány a zámečku Sokolí Hnízdo vybíralo od jeho vybudování v roce 1881 vždycky, vyjma čtyřicetileté pauzy mezi lety 1948 až 1989. Za cenou současného vstupného si firma stojí. „Vstupné pro školní a studentské skupiny je symbolické. Má nejenom finanční, ale rovněž regulační úlohu v nárazových termínech. Letos jsme měli připraveno zavedení pohyblivého elektronického vstupného tak, aby začínalo na pouhých deseti korunách a zvyšovalo by se podle návštěvnosti. Bohužel dnes musíme řešit kritické věci k obnovení provozu po požáru, takže se změna odkládá na příští sezonu, ale určitě bude zavedena,“ informoval jednatel firmy.

Unikátní fotografie z míst, které v Českém Švýcarsku zničil požár:

Dalších více než deset milionů korun společnost podle něj investuje do nové čističky odpadních vod, aktuálně čeká na stavební povolení.

Podle sdělení národního parku firma PAAL ročně odvádí parku 650 tisíc korun za pachtovní smlouvy k pozemkům, které potřebuje pro své podnikání.

Platili i předkové

Pravčická brána a areál zámečku Sokolí hnízdo jsou turistickým cílem více než 140 let. Najít doklady o tom, že vstupné se vybíralo už dříve, můžeme i v dobových publikacích. V roce 1903 uvádí přírodovědec Josef Kafka ve spisu Česko-saské Švýcarsko, že vstupné na Pravčickou (Převyšovskou) bránu činí deset korun a v neděli pak turisté platí polovinu. O vstupném se zmiňuje i pedagog a autor vlastivědných příruček Ladislav Hons v roce 1924 v publikaci České Středohoří, dolní Polabí a Českosaské Švýcarsko. „Prebischtor (německy Pravčická brána - pozn. red.). U brány hotel s restaurací, dosti drahý. Vstupné jednotné, mírné. Nádherný výhled,“ zapsal.