Výskyt vydry na Šumavě v posledních dvaceti letech prošel zajímavým vývojem. Mezi roky 2006 až 2011 poukázali hodnotitelé mapování na možný negativní trend. Zdálo se, že počty obsazených lokalit klesají. Výsledky dalšího mapování už měly trochu pozitivnější vývoj, když obsazenost mapovacích kvadrátů vzrostla o 20 až 40 procent,“ vzpomíná vedoucí zoologického oddělení Správy Národního parku Šumava (NPŠ) Jan Mokrý.

„Na základě těchto výsledků jsme už v roce 2015 zahájili vlastní, podrobnější monitoring s cílem zjistit detailnější vývoj rozšíření vydry na území národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava,“ dodává.

V roce 2015 zoologové rozčlenili Šumavu do 86 čtverců o rozloze 6 krát 5,6 kilometru. V každém čtverci vybrali dva mosty překonávající řeku, nebo potok, pod kterými panovaly vhodné podmínky pro značkování vyder. Tyto vybrané mosty se tak staly klíčovou součástí monitoringu.

„Vydra patří mezi teritoriální druhy, své teritorium si značí mimo jiné trusem. Ten zanechává často pod mosty, kde výhodou je, že ho nesmývá déšť. Důležitou podmínkou je například to, že konstrukce mostu musí umožnit vydře, aby pod ním prošla suchou nohou. V takovém případě je relativně snadné potvrdit přítomnost tohoto úžasného živočicha v dané lokalitě. A právě potvrzení přítomnosti je cílem tohoto monitoringu,“ vysvětluje Mokrý.

Výjimečná lokalita 

Od roku 2015 se díky tomuto sledování potvrdilo, že výskyt vydry říční je stabilní ve většině území NP a CHKO Šumava. V průměru bylo každoročně obsazeno bezmála 90 procent všech monitorovaných lokalit, respektive vytýčených čtverců o rozloze přes 33 km2. Většina z nich je obsazena každoročně, některé lokality se v obsazenosti střídají.

Během celého monitorovacího období nebyla nikdy obsazena pouze jediná monitorovaná lokalita, a to Bílá strž v oblasti Královského Hvozdu. Ale tady se není co divit: kyselá a dravá voda s mnoha vysokými skalními stupni není příznivá ani pro život pstruhů, kteří tvoří podstatnou složku jídelníčku vydry.

Fotogalerie: Vydra říční

„Výsledky tohoto dlouhodobého monitoringu nám jasně říkají, že vydře říční se na Šumavě daří. Náš monitoring sice v tuto chvíli neumožňuje stanovit její početnost, ale odhadujeme, že jich zde žijí desítky. Důležité ale je, že její výskyt zde je stabilní a trend vývoje budeme sledovat i do budoucna,“ uzavírá Mokrý. Stabilita rozšíření vydry říční podle něj nepřímo dokazuje i stabilitu rybích obsádek v šumavských horských tocích.

Nenažraný predátor 

Ne všechny ale rostoucí počet vyder těší tak jako ochránce přírody. Pro chovatele ryb a rybáře jde o nenažraného predátora, který jim působí značné škody na rybích obsádkách v rybnících a řekách.

Své o tom vědí například pracovníci Klatovského rybářství, které tyto šelmy trápí na každé z jejich vodních ploch. „Vydry loví celý rok, jsou schopny ulovit i velkého tržního kapra o hmotnosti tří či čtyř kilogramů, to pro ně není žádný problém. V zimním období navíc v rybnících rejdí a zvednou ryby, které by měly být uloženy a v klidu přežívat zimu. Dochází tím k druhotným ztrátám, neboť ryby se oslabí, jsou poraněné, poškrábané, může dojít k zaplísnění a podobně,“ vysvětluje ředitel této společnosti Václav Voráček.

Obdobné zkušenosti mají chovatelé po celé republice, volají proto po určité formě regulace. Jak však nedávno uvedla pro Deník mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová, v nejbližších letech se nedá předpokládat, že by se na ochraně vydry něco změnilo.

Vydra říční je lasicovitá šelma, která byla v minulosti pronásledována člověkem. Dnes je však chráněným živočichem, v Červeném seznamu druhů České republiky je vedena jako zranitelný druh.

Ještě před zhruba padesáti lety jí u nás hrozilo vyhynutí, když celorepubliková populace klesla na zhruba 170 zvířat.

V současné době je v České republice vymezeno 26 evropsky významných lokalit, které jsou důležité pro ochranu vydry říční. Jednou z nich je Šumava.