V rodině právníka byl nejmladším ze čtyř sourozenců a jako jediný si zvolil technické zaměření. Po maturitě mu v záměru studovat na Vysoké škole chemicko - technologického inženýrství v Praze zabránilo uzavření českých vysokých škol německými okupanty, a tak získával první pivovarnické ostruhy v Zámeckém pivovaru v Červených Pečkách u Kolína.

Tam prošel přísnou školou od ručního mytí sudů přes všechny úseky klasického výrobního postupu až po rozvoz piva do okolních venkovských hostinců. Zkušenosti mu předával i Václav Vochomůrka, příslušník staré generace českých sládků.

Diplomovaný sládek 

Nabyté znalosti a dovednosti si pak Ondřej Popel doplnil při studiu na Vyšší pivovarské škole v Praze, kde v roce 1942 získal titul diplomovaného sládka.

Následně měl štěstí při totálním nasazení v Německu. Získal práci ve svém oboru, v pivovaru Brauhaus Garmisch v bavorských Alpách, kde zastával funkce sklepmistra a spílečného.

Po skončení války jeho cesta vedla už na západ Čech. Nejprve se podílel na obnově pivovaru v Chebu. Tam nakonec strávil dvacet let, prošel mnoha vedoucími funkcemi a nakonec se v poměrně mladém věku stal ředitelem tehdejšího podniku Chebsko - karlovarské pivovary. Mezi jeho díla z období stráveného v Chebu patří mimo jiné exportní ležák Starovar.

Vynikající odborné znalosti, bohaté zkušenosti a praxe přivedly Ondřeje Popela v roce 1965 do Západočeských pivovarů v Plzni, kde se nejprve jako vedoucí technického rozvoje podílel na rozsáhlé rekonstrukci závodu.

Jazykové znalosti i profesní schopnosti 

V roce 1975 se jeho profesní dráha završila, když byl pověřen funkcí výrobního náměstka podnikového ředitele Západočeských pivovarů v Plzni. V této funkci působil až do své náhlé smrti 13. 1. 1981.

Výborné jazykové znalosti a profesní schopnosti mu umožňovaly obhajovat a šířit dobré jméno Plzeňského Prazdroje v zahraničí. Je i jeho zásluhou, že české pivo je ve světě stále uznáváno a oceňováno.

Hlavní zásluhy českého sládka Ondřeje Popela dosažených během jeho profesní dráhy:
- poválečná obnova pivovaru v Chebu
- zavedení křemelinové filtrace v Plzeňském Prazdroji
- provozní odzkoušení a úplná plynofikace varných souprav v Plzeňském Prazdroji s důrazem na zachování charakteristických vlastností značky Plzeňského Prazdroje
- převedení fáze tzv. ležení piva v ležáckém sklepě do kovových tanků pro exportní šarže
- instalace nové stáčení linky na keg sudy (Plus Keg) v roce 1980. Spolu s Budějovickým Budvarem první dvě linky ve „východní“ Evropě
- spolu s podnikovým ředitelem ing. Ivo Hlaváčkem prosadili myšlenku vybudování nové moderní sladovny s kapacitou 50 000 t sladu /rok v Plzni a současně se zasadili o schválení její výstavby.

s využitím materiálů poskytnutých rodinou