„Ukázalo se, že místa nebyla přidělována transparentně a osvíceným způsobem. V několika případech se stalo, že hrobová místa koupil spekulant a pak je nabízel za vyšší cenu,“ prozradil Pražskému deníku Martin Červený, ředitel Správy pražských hřbitovů.

Původní stanovy zavedl magistrát v roce 2014 kvůli zvýšenému zájmu o hrobová místa, po několika letech byla však nutná jejich aktualizace. O přidělení prostoru rozhoduje jako doposud pracovní skupina, nově se však mění její složení a rozhodovací pravidla.

Ochrana před morálním kýčem

Svůj hlas dostaly Univerzita Karlova, Národní technické muzeum a Ústav pro studium totalitních režimů. Souhlas s uložením zesnulého musí vyslovit většina z devíti členů komise.

„Rozdílný úhel pohledu přispěje k vyváženému rozhodování. Je důležité, aby na přidělení hrobu neměla vliv popularita zemřelého, ale jeho přínos pro společnost. Vyšehradský hřbitov patří mezi tzv. místa paměti a je potřeba ho chránit nejen před kšeftováním s hroby, ale také před morálním kýčem a povrchností,“ uvádí Milena Johnová (Praha sobě), radní pro sociální politiku a zdravotnictví.

Odmítání žádostí

Nyní je podle ředitele Červeného na hřbitově volných asi deset míst a další se uvolňují jen sporadicky. Mezi léty 2014 a 2016 dle jeho slov správa hřbitovů obdržela desítku žádostí, z nichž akceptovala jen sedm.

Během posledních šesti let bylo vyhověno přidělení místa osobnostem, jako byli například dirigent Jiří Bělohlávek, fotbalista Josef Masopust, režisér Václav Vorlíček, herec Boris Hybner, malířka Jindra Husáriková nebo zpěvák a skladatel Stanislav Wabi Daněk.

Dominantou Vyšehradského hřbitova při kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě je především hrobka Slavín, kde jsou uloženy ostatky 56 slavných osobností. Hřbitov samotný čítá na 1200 hrobových míst a více než sto hrobek s významnými personami minulosti.