„Poptávka po řemeslnících je značná. Současný mírný pokles zájmů týkající se například stavebnictví je přechodný jev. Po mnoha oborech hlad na trhu práce je a bude,“ sdělila Dana Kejřová, analytička z pelhřimovského úřadu práce.
Chce to prospěch a malou absenci
Kraj Vysočina chce situaci změnit k lepšímu a od příštího roku zavést stipendijní motivační program.
Měsíční výše základního stipendia by se měla řádově pohybovat ve stovkách korun. V případě dobrého prospěchu a žádné neomluvené absence by mohl učeň dostat pololetně ještě tisíc korun navíc.
Stipendia situaci bezezbytku neřeší
Na stipendia vyčlenil kraj v budoucím rozpočtu částku 1,5 milionu korun.
„Jsme připraveni tuto částku povýšit, pokud bude o obory skutečně vyšší zájem a budeme mít od úřadů práce zpětnou vazbu o vyrovnávání nabídky a poptávky po řemeslných profesích. Předpokládáme, že vedle kraje budou i nadále fungovat stipendijní podpory komerčních firem, které mají na Vysočině tradici a jsou důkazem skutečného zájmu o nové pracovníky,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast financí Vladimír Novotný. Bylo by ovšem bláhové myslet si, že nedostatek učňů vyřeší stipendia beze zbytku. „Zavedení stipendií pro učně vnímám jako první pozitivní krok. Nejsem si ale úplně jist výsledkem. Dětem stále nic nebrání dostat se na jakékoliv maturitní obory,“ poukázal na problém Jaroslav Plášil, ředitel Střední školy v Pelhřimově.
Problém tkví v tom, že školy si samy určují úroveň a obtížnost přijímacích zkoušek. V rámci konkurenčního boje o uchazeče se tak v mnoha případech snaží přijetí žákům usnadnit. Na maturitní obory se potom může dostat prakticky každý.
Řemeslníků ubývá, učňů také, kvůli platům
„Vliv na zájem o učňovské obory má podle mě i atmosféra ve společnosti, kdy převládá neochota mladých lidí se dát na obory, kde by v rámci výuky museli pracovat. Je zde také tendence získat co nejsnadněji peníze,“ dodal Plášil.
Vzhledem k tomu, že některé ostatní kraje již stipendia zavedly, například jihočeský, vyvstala u některých ředitelů učilišť obava, že zejména v okrajových okresech by mohlo dojít k většímu odlivu učňů do jiného kraje.
„Zavedení stipendia vítáme. Některé okolní kraje je začaly zavádět dříve. Pro okrajové školy by to mohlo znamenat odliv učňů,“ řekl Otakar Březina, ředitel České zemědělské akademie a střední školy v Humpolci.
Podrobnosti projedná krajské zastupitelstvo
Vedoucí odboru školství a mládeže kraje Vysočina Miroslav Pech s tím polemizuje. „Nejsem si jistý, zda by toto mělo mít velký vliv na přecházení učňů do jiného kraje. Určitá míra migrace tu byla vždy, a to oběma směry,“ podotkl Pech.
Konkrétní obory, kterým bude stipendijní podpora udělena, podoba vyplácení stipendií, a za co budou udělovány, bude krajské zastupitelstvo teprve projednávat. „Je to jedna z mála možností, jak může kraj pomoci zvýšit zájem o řemesla,“ uzavřel Pech.
