Po Řevničově se ostrá debata přesouvá na jih Rakovnicka. Konkrétně k obcím Pavlíkov, Hvozd, Panoší Újezd a Malinová. Právě na katastrech těchto obcí by společnost ČEZ Obnovitelné zdroje ráda postavila větrné elektrárny. Nejdále jsou diskuze v Pavlíkově. Tam odborníci představili své plány.

„Vzniknout by zde mohly čtyři větrné elektrárny. Celková výška dosahuje až dvě stě metrů. Náklady na vybudování jedné jsou zhruba dvě stě milionů korun,“ představil projekt Pavel Prchal z ČEZ Obnovitelné zdroje.

Zároveň podotkl, že vše je teprve ve fázi diskuze a zjišťování, zda by obec takovou možnost podpořila. „Bez souhlasu obce v přípravách pokračovat nebudeme,“ poznamenal.

První občanská větrná elektrárna stojí v moravské obci Rozstání, srdci Drahanské vrchoviny. Trh s větrníky, jako obnovitelným zdrojem, se v Česku může znovu rozhýbat. Podílet se na tom mohou i běžní lidé.
Druhý dech větrných elektráren. Ty občanské nabídnou lidem podíl ze zisku

Pokud by místní s realizací souhlasili, mohli by si vybrat formu spolupráce. Obec by se mohla stát spolumajitelem elektrárny a ze zisku každoročně získávala pět procent. Další možnost jsou platby ve výši 150 tisíc měsíčně, či pomoc při budování úsporného veřejného osvětlení za symbolickou jednu korunu.

Otázka výstavby větrných elektráren budí u místních obyvatel emoce. Nelíbí se jim hlavně blízkost obřích staveb blízko lidských obydlí. Nejbližší stožár by byl zhruba sedm set metrů od první zástavby. Hrozí tak i zvýšený hluk.

Instalací elektráren by došlo i ke snížení tržní hodnoty pozemků. „Pokud by stály elektrárny a já se měl znovu rozhodovat, zda v Pavlíkově postavím dům, už bych to neudělal. Výstavbou dojde ke snížení hodnoty pozemků i nemovitostí. Ze zahrady se budu dívat na obří vrtule,“ sdělil Michal Toušek.

Větrná elektrárna u Břežan na Znojemsku. Největší větrný park na jižní Moravě
Téměř stovka obcí má ideální podmínky pro energii z větru. Není o ni ale zájem

Stejně tak se místní obávají, že by výstavba větrných elektráren mohla ohrozit hladinu podzemní vody či snížit úhrn dešťových srážek. „Není potvrzeno, že by došlo k úbytku srážek. Stejně tak není pravda, že by docházelo k vysušování krajiny. Naopak z větru energii odebíráme,“ reagoval Prchal s tím, že veškeré dopady budou v rámci příprav pečlivě přezkoumány.

Rozhodne výsledek ankety

Zastupitelé obce teď budou řešit, jak s nabídkou naloží. Podle starosty Pavlíkova Miroslava Macáka s největší pravděpodobností bude vyhlášená anketa. Cestou referenda se obec nevydá. „Její pravidla bychom pečlivě připravili tak, aby nemohlo dojít ke zneužití. Myslím si, že nejpozději do konce roku budeme muset sdělit, jak jsme se rozhodli,“ sdělil Deníku Macák.

Ten chce společně jednat s okolními obcemi, kde ČEZ Obnovitelné zdroje plánuje výstavbu větrných elektráren – tedy Panoším Újezd, Malinová a Hvozd. „Musíme jednat společně. A pokud se domluvíme, že elektrárny nechceme, tak nebudou. Ale to je nyní předběžné hodnotit,“ uvedl starosta Pavlíkova s tím, že rozhodující pro obec nejsou inkasované peníze. V celkovém rozpočtu obce, který je kolem 30 milionů korun, by se jednalo totiž o zanedbatelnou částku.

Během odstávky prvního bloku temelínské elektrárny energetici vymění 48 palivových souborů za čerstvé. V harmonogramu prací ale mají tisíce dalších revizí a modernizací
Odstávka prvního bloku Temelínu: Podívejte se, jak se do reaktoru zaváží palivo

Starostka nedalekého Panošího Újezdu Věra Miksová, která byla rovněž na diskuzi v Pavlíkově přítomna, avizovala, že o možnosti výstavby bude vedení obce hovořit s občany: „Uvidíme, jak se k tomu postaví, já nemohu rozhodovat za všechny. Pravděpodobně se udělá anketa, aby se zjistilo, zda o to mají lidé zájem. Záleží i na ostatních vesnicích, asi bychom to konzultovali jako společný projekt. Ráz krajiny mez obcemi se změní, tak je třeba o tom vzájemně komunikovat.“

Jednání proběhla i v minulosti

Výstavbu větrných elektráren řešili Pavlíkovští už v roce 2007. Tehdy energetická společnost navrhovala postavit u Senecké hory dvě sto padesát metrů vysoké elektrárny. Zastupitelé však záměr odmítli. Firma Pavlíkovu nabízela za umožnění výstavby jeden milion korun ihned po kolaudaci a každý další rok životnosti větrníků 150 tisíc.  Stejně se k nabídce tehdy postavila i sousední obec Panoší Újezd a Malinová.

„Důvodů byla celá řada. Jedním z nich je, že by byly blízko obci, a to cirka sedm set metrů od zástavby. Dalším byla krajinotvorba – Senecká hora je odevšad vidět. Nemyslím si, že je to až takový estetický zážitek,“ sdělil tehdy Deníku starosta obce Pavlíkov Miroslav Truxa.