Oběťmi se měli stát místopředseda vlády Petr Zenkl, ministr spravedlnosti Prokop Drtina a ministr zahraničí Jan Masaryk. První dva byli národní socialisté, Masaryk nestraník. Neznámý útočník zabalil výbušniny do dřevěných krabiček, balíky označil jako voňavky a poslal je do pražských kanceláří jednotlivých politiků.

Masarykovu adresu však napsal špatně, jeho balík tak zůstal na poště. Domnělou voňavku určenou Drtinovi otevřel náhodou jistý důstojník na dvoře ministerstva a nálož se mu podařilo zneškodnit. Také třetí balík vzbudil podezření a Zenklův sekretář raději zavolal policii. Té se podařilo zajistit i zbývající dva balíčky a začala pátrat po pachateli.

Stopy míří do Krčmaně

Vyšetřování se první dva měsíce omezovalo jen na Prahu, protože odtud byly také zásilky poslány. V první fázi se prověřovali všichni výrobci podobných krabiček, tato cesta však vedla do slepé uličky.

S důležitými informacemi se ale začal v listopadu 1947 v hospodě vytahovat jistý rolník z obce Krčmaň na Olomoucku. Prý viděl v létě svého souseda přesně s takovými krabičkami, jaké dostali tři zmínění politici! Rolníkovy řeči se brzy dostaly k uším pověřených osob. Vyšetřování ukázalo, že krabice vyrobil truhlář jménem Jan Kopka, zajištěn byl i pyrotechnik, který měl na svědomí dodání receptu na výrobu výbušnin.

Až příliš amatérské provedení

To ale zdaleka nebylo všechno. Oba údajně jednali na objednávku krajského sekretariátu KSČ V Olomouci a celou akci měl na starosti poslanec Jaroslav Sosnar. Na Olomoucku byly objeveny také tři tajné sklady, ve kterých komunisti schraňovali zbraně včetně kulometů, automatických pušek a granátů. Komunistická strana se snažila vyšetřování mařit, jak jen to šlo.

Sosnar se sice musel vzdát svého poslaneckého mandátu, jinak ale nebyl on, ani žádný z jeho spolupracovníků usvědčen ze spáchání zločinu. Po komunistickém převratu v roce 1948 záležitost utichla.

Krčmaňská aféra byla ale ve své době tak velkou hrozbou pro pověst komunistické strany před blížícími se volbami, že se objevily a dosud objevují spekulace, zda na ni někdo celou věc jen nenarafičil. Tato verze se také po vítězném únoru stala verzí oficiální a mnoho údajných provinilců z řad národních socialistů za to zaplatilo pobytem za mřížemi.