„Mezi Kácovem a Pikovicemi jsme z řeky a břehů sesbírali téměř sedm tun odpadků. Uklízeli jsme ale také přítoky Benešovský a Jevanský potok. Velká část řeky je tak uklizena, ale na několik míst se dobrovolníci nedostali,“ uvedla Bohunka Zemanová, ředitelka Posázaví s tím, že v případě, že by někdo měl zájem ještě pomoci, stačí se ozvat. „Pytle, rukavice a trika zajistíme,“ dodala.

Úklid turisty oblíbeného toku se letos konal pošestnácté. Řeku uklízely rodiny nebo malé skupiny dobrovolníků. Více práce měli dobrovolníci na lodích. Ti loni kvůli nástupu pandemie vyjeli jen ve velmi omezeném množství. K tomu navíc velký nepořádek zanechal na porostu kolem vody také zvýšený průtok po jarním tání. A i když odpadků kolem řeky ubývá, dobrovolníci mají stále co uklízet.

„Bylo znát, že loni proběhl úklid v omezenější podobě a také od té doby byla minimálně dvakrát velká voda, která vždy přinese větší množství nového odpadu. Staré černé skládky se nám vytrvalou prací podařilo z velké míry odstranit, přesto se každý rok kvůli dešťům a erozi ještě nějaká objeví i v těch nejromantičtějších trampských zákoutích. Už to ale není tak strašné, jako v počátcích akce,“ zhodnotil jeden ze „skalních“ Martin Moravec.

Ten stejně jako vždy pomáhal s úklidem mezi Týncem nad Sázavou do Pikovicemi. „Čert ví, co se chatařům před lety honilo hlavou, když odpadky házeli do strží, které pak zasypávali,“ dodal.

Z Růžové zahrady v zámeckém parku na Konopišti.
OBRAZEM: Ve sklenících na Konopišti kvete řada rostlin, i když venku ještě mrzne

Podobně zhodnotila letošní úklid také Ivanka Danešová. Ta s partou dobrovolnic pravidelně gruntuje v okolí města Sázavy.

„Je to naše srdeční záležitost, jarní rituál. Nechceme žít na smetišti, ani se jen dívat kolem sebe a nic nedělat. Nadávat umí každý. Máme ale i jeden krásný příběh – každý rok na nás u břehu čekají manželé, podávají nám bábovku a srdečně děkují. Za ta léta se stali našimi přáteli, kteří si váží naší práce, milují život a přírodu. Je to pro nás moc důležité, je to velké vyznamenání,“ popsala.

Podle Bohunky Zemanové je důležité, že lidé nerezignovali a dál pomáhají. „Nemám proto strach o nástupce, určitě to po nás bude mít kdo převzít a řeka se bude uklízet dál,“ dodala ředitelka neziskové organizace.

Její slova potvrdila i Míša Poláková, která se letos s rodinou pustila do úklidu v úseku Stříbrná Skalice (Marjána) – Chocerady. Velkou posilou týmu byl jejich dvouletý syn František.

Polep zadních dveří dodávkového automobilu stojícího v Krhanicích.
Polep na zadních dveřích dodávky ztvárnil premiéra Babiše za mřížemi

„K dubnovým narozeninám dostal snad nejmenší pracovní rukavice, co se dělají. Běhal po břehu, nadšeně hledal a sbíral odpadky do pytle,“ popsala Míša. Podobná aktivita je podle ní důležitá obzvlášť v současné době plné mimořádných opatření a zákazů. Vzít si s sebou na výlet pytlík na odpadky a po cestě je sbírat totiž může podle ní každý.

V prvních letech se řeka Sázava uklízela mezi městem Sázava a obcí Pikovice, v současnosti se čistí napříč dvěma kraji, Středočeským a Vysočinou. Za 15 let existence projektu pomáhalo uklízet 15,5 tisíce dobrovolníků, kteří sesbírali bezmála 400 tun odpadků. Čistá řeka Sázava byla jedním z prvních projektů svého druhu v České republice, který inspiroval další podobné aktivity. Uklízejí se už také lesy, okolí silnic, veřejná prostranství v obcích a městech.