Úřad vyhlásil výběrové řízení na pronájem klášterního kostela, s podmínkou, že nový provozovatel by měl objekt využít pouze ke kulturním a společenským účelům. Státu musí platit minimálně 22 tisíc korun ročně.

První kolo soutěže na nového nájemce bylo již vyhlášeno, končí v polovině května. Případný zájemce by měl kulturní památku provozovat od června, smlouva s ním bude uzavřena do konce roku 2026. Nicméně zatím je kostel zavřený. Město tak přišlo o důstojné prostory, kde by bylo možné pořádat kulturní a společenské akce. „Město by uvítalo, kdyby klášterní kostel fungoval,“ podotkl předseda výboru pro cestovní ruch, média a kulturu městského úřadu v Havlíčkově Brodě Jan Schwarz, a zmínil usnesení zastupitelů Havlíčkova Brodu z poloviny dubna, kde rada města pověřuje odbor vnějších a vnitřních vztahů města jednat s Úřadem pro zastupování státu aby provoz kostela byl zachován pro veřejnost.

Kostel, hlavní téma

Na posledním jednání výboru byl klášterní kostel sv. Rodiny totiž jedním z hlavních témat. V klášterním kostele, který dokázal pojmout až 500 lidí, se pořádaly vánoční koncerty, svatby, předávání vysvědčení a Stamicovy slavnosti. „Hledali jsme, kde pořádat benefiční koncert, ale musíme zvolit městské divadlo. Je to i o jiných financích za pronájem,“ posteskl si například Karel Havlíček z pěveckého sboru Jasoň. Ovšem pronájem klášterního kostela za peníze by kladl podle členky výboru Michaely Krpálkové daleko větší důraz na výdělek z akce. Podle Schwarze provozování kostela nebude jednoduché. Prostory je třeba udržovat a pravidelně větrat.

Úřad kostel pronajímá ve stavu v jakém byl, když ho opustilo Muzeum Vysočiny a požaduje nájem nejméně 22 tisíc korun za rok. Podle mluvčího ÚSZVM Radka Ležatky bude hlavní kriterium při výběru nájemce výše nájemného. Samozřejmě je třeba, aby nový nájemce popsal, k čemu chce kostel využít. K pronájmu patří prostory stavby klášterního kostela sv. Rodiny včetně kaple Božího hrobu a vybavení kostela. Ten je v současné době kulturní památkou. Památkou jsou i movité věci v kostele, například chór se dvěma hrobkami či presbytář.

Radnice kostel nechce

„Možnost využití prostor je striktně omezena charakterem objektu i jeho památkovou ochranou. Prioritou využití je podpora projektů, které se podílejí na rozšíření kulturní nabídky ve městě,“ uvedl pronajímatel, ÚZSVM.

„Za klášterní kostel ve městě neexistuje náhrada,“ zdůraznil předseda výboru města a zastupitel Jan Schwarz. Vedení města s ÚZSVM o kostele jednalo. Společnou řeč ale zatím nenašli. Radnice kostel provozovat nebude. „Nemáme žádného odborníka, který by se mu mohl věnovat,“ vysvětlil místostarosta Vladimír Slávka. Podle Schwarze je překvapením už to, že majitel kostela požaduje nájem s ohledem na stav objektu.

Od roku 2003 stát investoval podle ÚZSVM do kostela miliony. Opravou prošla například kaple Božího hrobu, kopule a zákristie, v kostelu se topí plynem, varhany byly pravidelně udržovány. Léta provozovalo kostel Muzeum Vysočiny, to už ale nemá o provoz zájem.

„Jsme muzeum. Zajištění provozu kostela by nás stálo nemalé náklady i čas,“ sdělil nedávno Havlíčkobrodskému deníku ředitel muzea ředitel Michal Kamp s tím, že ale s případným novým nájemcem je muzeum připraveno i do budoucna spolupracovat.

Historie kostel
Klášterní kostel sv. Rodiny byl postaven v letech 1679 – 1696 při klášteře augustiniánů za bývalými hradbami města. Jeho výstavba proběhla po třicetileté válce a byla spojena s rekatolizací původně protestantského města. Klášter byl zrušen císařem Josefem II. a po roce 1815 sem bylo přeloženo gymnázium z Hustiřanského domu. Augustiniány ve výuce nahradili premonstráti ze Želiva a roku 1885 přešlo gymnázium pod státní správu.

Začátkem 20. století byla budova kláštera přestavěna pro potřeby státních úřadů. V klášterním kostele se konají koncerty a další kulturní akce, příležitostně i bohoslužby. Kostel včetně barokního mobiliáře, soch Ignáce Rohrbacha a obrazů Siarda Noseckého byl v letech 1969 - 1980 restaurován a je zpřístupněn veřejnosti.