Tady se měla ukrýt elita. Protiatomový kryt najdete i v Orlických horách

Útočištěm se měla Hanička stát dokonce i v při nukleárním útoku. Její podzemí bylo postupně vybavováno novodobými technologiemi a objekty na povrchu prošly úpravami, přičemž některé z nich byly posléze zaváženy, aby se tím zvýšilo hermetické uzavření od okolního světa. Objekt měl v případě války sloužit armádě i tajné službě jako záložní pracoviště pro zajištění komunikace a spojení.

Údery války dopadají i na českou automobilku a nejen na její zaměstnance

Už na počátku těchto prací byla postavena před vstupem správní budova pro zvýšení pohodlí obsluhující posádky a k rozšíření skladových prostor

Do krytu se vstupuje mohutným uzávěrem z pancéřových plynotěsných dveří a dalším železobetonovým uzávěrem. Spodní patro bylo při přestavbě opatřeno tlakovou ochranou na vypouštění odpadních vod. Do podzemí se sestupuje po 98 schodech.

Nacházejí se tu tři první sály - v jednom je novodobá strojovna se třemi agregáty, další je podle průvodce chladícím centrem ke strojovně a agregátu pro ochlazování podzemí. Sál původní filtrovny byl upraven jako uložiště nafty s mohutnou nádrží. Dalším mohutným uzávěrem se už přechází do takzvané čisté části, do vlastního krytu. Mohl se stát útočištěm až pro 300 osob.

"První velký sál tvoří chemickou asanační smyčku a průchod mezi úkrytem a technickým zázemím. Druhý sál je v přední části upraven jako energetický velín - řídící centrum krytu. K tomuto oddělení je zde ještě umístěna hlavní rozvodna elektrické energie a telefonní ústředna. Třetí menší sál je sálem ledové vody. Agregát, který je zde k vidění, měl pomocí tzv. ledové vody rozváděné do chladičů ochlazovat podzemní prostory novodobé posádce. Vytápění podzemí bylo naopak řešeno pomocí infrazářičů umístěných téměř ve všech místnostech podzemí a na všech chodbách," popisuje dále Luděk Vávra.

Do pomoci Ukrajině se zapojila i Solnice

Při návštěvě si prohlédnete i další prostory a dozvíte se ještě více. Třeba i to, že ačkoli Kahan během let spolykal stamiliony korun, přestavba nikdy dokončena nebyla a práce se definitivně zastavily v roce 1993. O dva roky později byla Hanička znovu zpřístupněna veřejnosti a dnes je památkově chráněna.

Delší dobu si přitom turisté a milovníci vojenských památek museli počkat na opětovné otevření dělostřeleckého srubu, 45 let. Smutně se na něm podepsalo řádění Kovošrotu ve zdejších lesích a po zabrání resortem FMV ČSSR tehdejší úpravy v souvislosti s budováním přísně tajného objektu Kahan drasticky zasáhly do podoby interiéru srubu. Díky mnohamilionovým investicím se mu však podoba vrátila a veřejnosti byl znovu zpřístupněn 30. května roku 2020. Postupně je nadále dovybavován.