A požadavků na výjezdy přibývá. Leckdy přitom sanitku volají lidé – ať samotní pacienti, nebo jejich okolí – kteří se vlastně chtějí se zdravotníky jen poradit. Někdo je doma v karanténě s prokázaným koronavirem a má horečku osmatřicítku. Měl by vyhledat lékaře?

Odhalit v množství volání případy, které nesnesou odkladu, kdy kvůli ohrožení života pacienta musí pomoc dorazit co nejdříve, patří ke klíčovým úkolům operátorů na tísňové lince, řekla Deníku mluvčí krajské záchranky Petra Effenbergerová. I ona potvrdila, že požadavků na výjezdy nyní přibývá tolik, že ne vždy se podaří naplnit zákonný limit času dojezdu do 20 minut od zavolání.

„I když kolegové dělají, co se dá, může se stát, že dojde ke zdržení,“ řekla Deníku. S tím, že klíčové je zajistit, aby se to netýkalo případů, kdy může rozhodovat každá minuta. Vážné případy mají podle jejích slov prioritu – a Effenbergerová ujišťuje, že zpoždění nenastane u život ohrožujících stavů.

Když nejde o život…

Hodně je hovorů, kdy o život nejde. Ne vždy souvisejí s koronavirem, ale nyní je těch, jež se covidových pacientů týkají, opravdu mnoho. Podle Knorových slov je typickým příkladem volání lidí, kteří ani nežádají převoz pacienta do nemocnice – jen mají o svého blízkého obavy a chtějí, aby se na něj někdo odborně podíval a posoudil, jestli potřebuje doktora.

Zpravidla to končí vyšetřením, poučením, ponecháním na místě a vysvětlením, jak sledovat další výboj zdravotního stavu a jak postupovat v případě jeho zhoršení. „Rozhodně nemůžeme každého, kdo nás zavolá, převézt do nemocnice,“ konstatoval ředitel krajské záchranné služby. S poznámkou, že to by nemocnice „neustály“. Jejich kapacity jsou omezené a po svátcích zažívají nápor.

Pouhý kašel není problém

Za vážnější stav, kdy už je na místě přivolat sanitku, Knor označuje teplotu nad 39 stupňů Celsia v kombinaci s dušností (což neznamená kašel, ale problémy s dýcháním). Pro okolí může být vodítkem také úzkostný výraz obličeje. Samotného pacienta může zase varovat třeba dvojité vidění.