Pražská záchranka bilancuje rok 2019: Polovinu pacientů tvořili senioři

Z více než sta tisíc událostí během uplynulého roku vyčnívá šestnáct případů, kdy záchranáři ošetřovali pět a více zraněných lidí. A vůbec nejtěžší výjezd zaznamenala pražská záchranka na začátku prosince při nehodě autobusů na Chodově, kdy bylo zraněno 19 cestujících, převážně dětí. ZZS HMP musela před měsícem aktivovat speciální režim, takzvaný traumatologický plán. Dopravní nehody přitom zaujímají ve statistice zásahů záchranné služby v Praze v kolonce „úrazové příčiny“ až třetí místo (2153 událostí). Nejčastěji si totiž sanitku vyžádají pády (13700 událostí) a úrazy následkem potyček (2500 výzev).

„Nejčastější příčinou výjezdů záchranné služby jsou dlouhodobě dýchací potíže a nejinak tomu bylo loni, kdy jsme ošetřili pacienty s těmito komplikacemi ve dvanácti tisících případů,“ informovala v tiskové zprávě mluvčí pražské záchranky Jana Poštová. Podle mluvčí následují bolesti na prsou (přes pět tisíc případů) či kolapsy (4 800 případů). „Přes tři tisíce výzev měly na svědomí otravy různými látkami,“ dodala Poštová.

Téměř šest tisíc pacientů muselo být transportováno přímo na nemocniční jendotky intenzivní péče. Další zhruba tisícovka lidí v kritickém stavu bohužel i přes veškerou snahu zasahujících záchranářů a lékařů na místě události nebo během transportu zemřela. Ve více než 2300 případech zajistila ZZS HMP při ohlášeném úmrtí pouze ohledání prostřednictvím služby svých koronerů. Ale dobrou zprávu v oblasti urgentní medicíny přináší mluvčí Poštová: „V 682 případech museli záchranáři zahájit resuscitaci u pacientů ve stavu klinické smrti. U zhruba poloviny z nich se jim podařilo obnovit srdeční činnost a předat je do některé z pražských nemocnic.“

K nehodě autobusů vyjela i obří sanitka. Jak funguje traumaplán?

Nový život se zrodil v šesti desítkách případů (z celkových 218 hrozících porodů) za asistence pražských záchranářů či operátorů a operátorek zdravotnického operačního střediska přímo v terénu. Právě práci dispečinku nelze podle mluvčí Poštové opomenout: „Za rok 2019 přijali dispečerky a dispečeři 209 000 volání na tísňové linky, tedy v průměru asi 570 volání denně. Zhruba dvě třetiny volání přicházejí během denní směny, třetina pak v noci. Nejvytíženější denní směny jsou z tohoto hlediska v pondělí, naopak nejnáročnější noční směny jsou z pátku na sobotu.“

Úchylný systém

Kromě zmiňovaných telefonicky asistovaných porodů se řeší po telefonu kritické situace v podobě poskytnutí první pomoci, zejména ve formě telefonicky asistované resuscitace. Dobrým pomocníkem v těchto případech může být mobilní aplikace Záchranka. Umět zavolat na tísňovou linku 155 a řídit se následnými pokyny se učí čím dál více dětí, které tak mohou zachránit život příbuzným, kamarádům či kolemjdoucím.

Nové sanitky mohou zabít, tvrdí pražský záchranář. Vedení vozy reklamovalo

Na jaře loňského roku Vít Samek, (teď už bývalý) zaměstnanec Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy, veřejně kritizoval zbytečné výjezdy sanitek. „Když si zavolá dvacetiletý chlapec záchrannou službu, poněvadž má popálená záda od sluníčka, tak se nemusíme bavit o tom, že to proboha neměl dělat,“ uvedl mimo jiné záchranář Samek v pořadu DVTV, kde zmínil, že na vině je i „úchylný systém“, při němž platí: „K čím většímu počtu blbostí vyjedete, tím víc peněz v tomhle úchylném systému vyděláte.“

Nejvíce výjezdů v zimě

Ondřej Franěk, který dělá primáře a zároveň mluvčího pražské záchranky, ve stejném pořadu však práci svých kolegů hájil s tím, že třeba infrakt po telefonu nejde poznat: „Nikdy si nejste jistí, že nevyjíždíte k banalitě, jestli někdo volá záchranku, tak je mu špatně.“ Podle Fraňka velké procento pacientů jsou staří lidé, což potvrzuje i celková bilance roku 2019.

Z ní každopádně vyplývá, že zatížení zdravotnické služby kolísá – nejvíce událostí se odehrává v zimních měsících. „To potvrzuje i fakt, že všech šest dní, kdy počet zásahů v roce 2019 překročil 400 za 24 hodin se odehrálo právě v zimě,“ zmínila Poštová. Pomyslnou první příčku „žebříčku“ obsadil tradičně s náskokem 1. leden (493 událostí), následovaný 16. prosincem (439 událostí) a třetím lednovým dnem (421 událostí). Nejklidnější naopak z pohledu pražského záchranky byly 14. březen, 21. červenec a 7. červenec, kdy počet událostí během dne nepřekročil hranici 270.

Vítání nového roku: Oslavy v centru proběhly podle záchranářů klidně