„Uličníci“. Tak říkají s nadhledem lidem na ulici pracovníci pražského ústředí Armády spásy, která nocleženky pro celé Česko organizuje. Cena je sto korun, v ceně je nocleh, teplé jídlo, sprcha.

„Nocleženky pak přerozdělujeme do středisek v celém Česku, a to procentuálně podle kapacity jednotlivých zařízení. Jde o nocleženky, které lidé zaplatí třeba online, vše potřebné najdou na webu nocleženka.cz. Zájem je obrovský a není tak v našich silách, aby třeba někdo přišel a řekl: tuto nocleženku prosím pošlete konkrétně do Havířova. To bychom už nezvládli, jsou ale i lidé, kteří si u nás nocleženku koupí, odnesou a věnují ji „svému uličníkovi“, který ji pak může využít,“ popisuje celorepublikový systém koordinátorka tohoto projektu Armády spásy Nikola Bitalová.

Jedno ze středisek, kde se dají nocleženky rovněž koupit, je Azylový dům Armády spásy pro muže v Havířově v ulici Na Spojce.

„Několik zájemců, kteří si u nás během této zimy nocleženky koupili, aby je předali konkrétní osobě, se našlo a my už pak neřešíme, zda je daný člověk bez domova z Havířova, či z jiného města. Někdy lidé nocleženku koupí a nechají ji u nás, my ji pak můžeme přidělit někomu potřebnému sami. Ten počet ale velký není. Lidé spíše využívají ty možnosti přes internet, vím také, že v Česku narůstá třeba i počet firemních aktivit, kdy daná společnost vybere dobrovolné příspěvky od svých zaměstnanců a pak koupí celý balík nocleženek,“ popisuje ředitel havířovského zařízení Ladislav Solana.

Jak dodává, azylový dům s kapacitou 39 míst, noclehárna pro 18 lidí i tzv. volná židle, tedy teplá místnost, kde se člověk bez domova může na noc alespoň posadit – přibližně pět míst – mají v těchto mrazivých dnech zcela plno.

O lidi bez domova pečuje v regionu třeba také Slezská diakonie. Ta provozuje potřebná zařízení v Karviné, Českém Těšíně i v Třinci. Slezská diakonie sice systém podobný nocleženkám neprovozuje, jak ale říkají její zástupci, lidé v regionu pomáhají i jinak.

„Na naše střediska přinášejí třeba teplé oblečení, deky a další,“ popisuje mluvčí Slezské diakonie Lenka Waszutová.

A přidávají se i další aktivity. Čas od času například na Ostravsku rozdávají lidem bez domova jídlo aktivisté z volného hnutí Food not bombs. V Karviné pak v části Nové Město funguje i poměrně nové bistro, kde se rozhodli lidem bez domova i dalším potřebným zcela spontánně pomáhat také. Teplé jídlo zde rozdávají každou neděli od 12 do 14 hodin, bistro funguje na Třídě Osvobození.

„Jednou k nám přišel bezdomovecký pár s žádostí o nějaké drobné a jídlo, my jsme jim pomohli a to nás inspirovalo, že takto můžeme občas podpořit a pomoci i dalším potřebným lidem,“ říká zaměstnanec bistra Petr Šlahorek.

Možnosti, jak pomoci lidem na ulici je tedy i v regionu poměrně mnoho. Ovšem pozor, podle zkušeností sociálních pracovníků a dalších ne všichni „uličníci“ pomoc vyžadují a svou situaci si řeší po svém.

„Známe také spousty případů, kdy lidé koupili nocleženku a pak ji dali některému „uličníkovi“ ze svého okolí, u kterého měli dojem, že o pomoc stojí. Velmi často se stává, že tyto nocleženky propadnou,“ podotýká koordinátorka nocleženek Armády spásy Nikola Bitalová.

Podobné zkušenosti mívají i strážníci na Karvinsku, kteří v městech rozdávají místním bezdomovcům třeba informace o azylových domech a dalších podobných zařízeních. Jsou i tací, kteří na takové nabídky vůbec nikdy nereflektují.