Zatímco některé z lesních porostů lze opečovávat bez vážnějších problémů, zalesňování na vytěžených místech napadených lýkožroutem smrkovým v lese Ochoza je mnohem komplikovanější. Město tam musí totiž veškeré práce přizpůsobit chodu sportovního areálu Vysočina arena.

„Zalesňování se musí přizpůsobit využití sportovního areálu. Není možné oplotit celý les najednou, někde vedou singletracky, jinde běžkařské tratě. Musíme postavit více menších oplocenek. Tak, aby tvořily kostru budoucího porostu. Mezi ně vysázíme směs smrku a břízy nebo olše v několika řadách coby přípravných dřevin. Ty pak vytvoří horní patro, poskytnou novým porostům stín a zajistí vláhu,“ vysvětlil správce novoměstské zeleně Zdeněk Krejčí.

„Opatření v lesích v okolí Vysočina areny jsou velmi důležitá, jde o unikátní sportovní areál vsazený v zeleni. Byli bychom rádi, kdyby to zůstalo zachováno,“ poznamenal místostarosta Nového Města na Moravě Stanislav Marek.

Novoměstské radnici byla předložena koncepce v níž je jasně řečeno, jak bude v budoucnosti nakládáno s městskými lesy. „Je zapotřebí je obnovit. Tak, aby tady za dvacet let nebyla měsíční krajina,“ řekl starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda.

Při údržbě městských lesů je nutné zohlednit také to, že se tyto porosty nacházejí v první zóně Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

„Přestože se například jedle douglaska jinde částečně toleruje, v chráněných krajinných oblastech je nepřípustná. Proto musíme používat k výsadbě pouze schválené druhy dřevin, i když já osobně bych se asi nebál jít ani do těch stromů, které sice pro tuto oblast nejsou typické, ale mohly by být perspektivní. Ty, které běžně rostou v jiných oblastech Evropy a u nás se s nimi nepočítá. Všechny výzkumy ukazují, že se klima mění, takže bych se nebál vysadit i takové stromy, jaké se vyskytují na jihu, třeba v Chorvatsku. Zkusil bych to. Vyhláška nám ale ukládá sázet pouze naše druhy dřevin, což musíme dodržet,“ nechal se slyšet Zdeněk Krejčí.

Správce městské zeleně se snaží si také některé dřeviny sám vypěstovat. Jde například o břízu. „Pořídili jsme frézu, díky níž můžu připravit půdu a do nachystaných drážek pak vyseji hrabanku, kterou získávám smetením materiálu pod břízami ve městě. Třeba u obrubníků chodníků a podobně. Zkoušeli jsme to již na jaře, úspěšnost byla okolo padesáti až šedesáti procent. Bříza pak slouží jako přípravní dřevina,“ podotkl Zdeněk Krejčí.