Renesanční zámek Dívčí Hrad patřil různým majitelům. Tím současným je stát, který zámek převzal po válce. K původní podobě, jakou zámku vtiskll řád maltézských rytířů, stát přidal železobetonové stropy a typizované dveře.

Dnes má zámek většinu okapů a část střech v havarijním stavu, takže každý měsíc odkládání oprav zde zatékající voda napáchá další závažné škody. Plocha rozmáčených omítek se zvětšuje stejně rychle jako degradace zdiva.

Zatímco památkáři marně bijí na poplach, že nejhorším škodám v Dívčím Hradě může zabránit třeba i pouhá údržba nebo levná výměna okapových žlabů, stát se soustředí pouze na hledání kupce.

V září již počtvrté stát prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) nabídl zámek zájemcům formou výběrového řízení. Při předešlých pokusech se ale žádný zájemce o zámek nepřihlásil.

Mapa ukazuje hlavní slabinu zámku Dívčí Hrad: komplikované majetkové vztahy k okolním pozemkům. Každá barva představuje jiného majitele.

Mapa ukazuje hlavní slabinu zámku Dívčí Hrad: komplikované majetkové vztahy k okolním pozemkům. Každá barva představuje jiného majitele.

Samotní původní majitelé, maltézští rytíři, odmítli usilovat o navrácení zámku Dívčí Hrad s komentářem, že ho převezmou jen v případě, pokud stát uvede tuto kulturní památku do takového stavu, v jakém ji kdysi převzal.

Na druhou stranu navrácení pozemků a lesů na Osoblažsku si rytíři stále nárokují. „Hlavní problém zámku Dívčí Hrad možná není děravá střecha, ale to, že ho obklopují nescelené pozemky různých vlastníků. Prodává se jen areál zámku s příjezdovou cestou, okleštěný od původních pozemků. To může být rozhodující důvod, proč je tak těžko prodejný. Ideální situaci má například nedaleký zámek Slezské Rudoltice, který má stejného vlastníka jako rozlehlé okolní pozemky a zámecký park,“ uvedla krnovská památkářka Andrea Šírová na své přednášce o památkách Osoblažska.