Před třemi lety našel Josef Rídl základ sklářské pece s šesti pánvemi a pod ní prostor, takzvané plíce sklárny. Došlo také na postupné odhalování jednotlivých podzemních kanálů, které, jak sám říká, mohly sloužit k přívodu horkého vzduchu do pece.

„Tohle je ale zatím asi největší objev,“ ukazuje směrem ke svahu, kde jsou patrné výkopy. „Někde zde musel stát komín sklárny. Našel jsem tu i veliké litinové desky, silné několik centimetrů. Musím kopat víc do hloubky, a myslím, že na základy komínu narazím. Nejdříve ale prokopu ve svahu otvor do míst, kde by mohl komín stát, bude se mi tak líp odvážet suť,“ míní Rídl a dodává, že komín byl kdysi z bezpečnostních důvodů odstřelen, všude je spousty suti, a to komplikuje práce. Dalším počinem je nález spodního patra kanálů v blízkosti sklářské pece. Pod jednou větví kanálu obezděného šamotovými cihlami je další. „Vložili jsme tam kameru, nafotili, ale stále to je záhada, nikdo netuší, kam vlastně kanál vede.“

Sklárna fungovala jako poslední na Tachovsku ještě v roce 1925. Po sto letech jsou ale objevitelské práce složité a namáhavé. Původní sklářský provoz byl totiž přestavěna na ocelárnu a poté opět na zmiňovanou sklárnu. „Chci pochopit, jak zde fungovala sklářská pec, kudy vedly podzemní kanály, proč zrovna takto, a hlavně kam ústily. Práce tu je ještě hodně," říká badatel, který je v sezóně průvodcem na hradě Přimdě.

Frauentál (německy Hochofen) je osada, která stávala v katastrálních územích Přimda a Svatá Kateřina u Rozvadova při dnešní silnici II/605 na západ od Václavského rybníka. Po administrativní stránce spadal pod Svatou Kateřinu, která je částí Rozvadova. První písemná zmínka o osadě, pod názvem Hochofen, se objevuje v pozemkových knihách k roku 1726. Vrchností zvolený název Frauenthal se v té době příliš neuchytil. Na mapě z 19. století je zachycen znovu pod názvem Hochofen a spolu s ním i jeho části Neue a Alte Zahnhammer.

Labyrint chodeb a kanálů zůstává stále nerozluštěný

Část sloužila zřejmě k přívodu vody, ale hlavně k dodávce horkého vzduchu a kychtového plynu. Ten dokázal pánve v peci rozpálit tak, že se dalo tavit sklo. Tajemství zaniklé sklárny se Josef Rídl snaží rozluštit už od roku 1973. Hlavní objevy jsou ale dílem posledních několika let. Veškeré práce jsou v souladu s majitelem pozemku Kolowratovy lesy se sídlem v Dianě.