Špínu, plíseň a prázdné stěny teď vystřídala nejmodernější technika a vybavení. "Považovali jsme za svou povinnost obnovit a zachovat dědictví předků. Planetárium je dominantou města a jeho neutěšený stav nás trápil už mmnoho let," přiblížil starosta Vladimír Okáč.

Město celou rekonstrukci platilo z vlastního rozpočtu. "Peníze jsme získali tak, že jsme prodali pozemek v průmyslové zóně. Dotace jsme nepotřebovali," upřesnil.

Ždáničtí koupili budovu hvězdárny a planetária do majetku města zhruba před dvěma lety od soukromého majitele. Ten se o ni nestaral. Chátrala. Co naplat, že kdysi to bývala jedna z nejmodernějších hvězdáren na jižní Moravě. Ročně do ní zamířilo až patnáct tisíc návštěvníků. "Budovu jsme koupili od věřitelů za více než čtyři miliony korun, za opravy a vybavení jsme z městského rozpočtu zaplatili dalších asi deset milionů," spočítal tajemník úřadu Roman Vrabel.

Opravy se dočkaly například tři hvězdářské kopule s plechovou krytinou, největší část peněz spolkly stavební práce a za zbytek pořídili Ždáničtí vnitřní vybavení. "Máme teď například nejmodernější promítací zařízení na Moravě. Obdobné je pouze v hvězdárně v Ostravě," je spokojený starosta.

Digitální planetárium napodobuje například různorodé přírodní jevy a umožňuje projekci unikátních sférických filmů z astronomie. Díky němu lze také tvořit vlastní astronomické pořady. "Umožňuje také propojení s dalšími systémy po celém světě. Kvalifikovaný člověk tak má přístup k nejnovějším informacím z astronomie, kosmonautiky a dalším příbuzným oborům," vysvětlil Okáč.

Sál planetária má v průměru osm metrů a nabízí pohodlné sledování pořadů pro téměř padesát diváků. Zvláštností je, že místo plátna se projekce zobrazuje přímo na klenbě hvězdářské kopule.

Jediné, co zatím Ždánickým chybí, je velký hvězdářský dalekohled. Původní zmizel s někdejším majitelem. "Máme v plánu ho pořídit, vedení města už na něj v rozpočtu vyčlenilo asi čtyři sta tisíc korun," upřesnil tajemník Vrabel. Prozatím si ždáničtí hvězdáři musí vystačit se dvěma přenosnými dalekohledy.

Ždánickou hvězdárnou prošla v minulosti řada známých osobností z oboru. "Našimi věrnými příznivci jsou například astronomové Jiří Grygar nebo Jiří Dušek," svěřil se starosta.

V samotném městě je také velká základna amatérských nadšenců. Astronomický kroužek provozuje i tamní dům dětí. Profesní dráhu zde nastartovala i vedoucí hvězdárny ve Vyškově Dobromila Patáková. "Ždánická hvězdárna je pro mě srdeční záležitostí. V mládí jsem tam navštěvovala astronomický kroužek, během studií jsem tam prováděla praktickou práci o proměnách hvězd," svěřila se.

Udivuje ji také nebývalá odborná vzdělanost tamních obyvatel. "V létě se jezdíme do Ždánic se slunečním dalekohledem a vždycky mě překvapí, jak neskutečně velké znalosti z astrofyziky tam lidé mají. Myslím, že si je pamatují z dřívějška, když hvězdárna byla v provozu. A předávají si je dál," těší Patákovou.

O chod planetária se budou starat studenti astrofyzikálního ústavu Masarykovy univerzity v Brně. S tím, že náklady na provoz pokryjí z tržeb za vstupenky. "O ziskovosti se nedá hovořit, potřebujeme pokrýt jen náklady na provoz. Důležité je, že probudíme k životu zájem lidí, naši historii a budova nebude chátrat," zakončil Roman Vrabel.

Při otevření nového planetária vzpomenou Ždáničtí i na zakladatele Oldřicha Kotíka. "Jsem nesmírně potěšen tím, že bude planetárium uvedeno do provozu. Hvězdárna nyní září novotou. Sen se stal skutečností a hvězdárna je chloubou města. Otec by měl z dokončení tohoto díla neskutečnou radost," poznamenal Vladimír Kotík, syn zakladatele. Sám je profesorem fyziky.