Zastupitelé se rautů po jednáních nechtějí vzdát

Chtěl, aby město začalo obezřetněji nakládat s penězi a aby zastupitelé začali u sebe. „Nikdo z nás na tom není tak špatně, aby musel večeřet na radnici. Domů to máme pěšky průměrně dvacet minut,“ prohlásil Jaromír Štrumfa.

Kolegové v zastupitelstvu však jeho návrh viděli jinak. „Často tam nechodím, ale občerstvení ke schůzi patří. Plní také sociální funkci. A co tím ušetříme?“ tázal se Ladislav Záruba. Milan Kubát označil Štrumfovu snahu za sympatickou. „Ale jsem ředitelem učiliště, které pohoštění zajišťuje. Je to pro nás zajímavá zakázka a učňové mají možnost se prezentovat.“

Ať každý dá stovku

Petru Skokanovi byla tato snaha také sympatická. „Není to klasický raut. Navrhuji, aby si každý občerstvení zaplatil. Ať dá každý stovku, zaplatíme si svačinu a studenti se budou moci prezentovat dál,“ prohlásil. Karel Tejnora začal licitovat: „Už rok tam nechodím, ale nemám šanci se mezi prací a zastupitelstvem najíst. Ať mi tedy strhnou stovku, no, padesát by stačilo.“

Zastupitelka Jiřina Ledvinková ve zrušení rautů našla další problém: „Ne každý má možnost si něco cestou koupit. Může se stát, že tu budu mít něco, co mi budete závidět,“ argumentovala.

„Chodím tam rád a chutná mi,“ ohodnotil pohoštění Jan Riedl. „Začnu proto u sebe. Nadále tam budu jíst, jen když si to zaplatím,“ dodal.
Návrh na zrušení rautů zastupitelé nakonec neodhlasovali. O možnosti platit si pohoštění z vlastní kapsy dál neuvažovali.