Na prestižní seznam světového kulturního dědictví UNESCO byly zapsány město Žatec a krajina žateckého chmele včetně vesnic Stekník a Trnovany.
Nominace chmelařské krajiny navázala na původní koncept s názvem Žatec – město chmele, který Výbor pro světové dědictví v roce 2018 doporučil přepracovat tak, aby obsahoval i stále produktivní krajinu.
„Jsem nesmírně potěšen, že se tuto nominaci podařilo zapsat na seznam světového dědictví, neboť pěstování chmele, našeho zeleného zlata, je neodmyslitelně spjato s českou kulturou. Věřím, že nová památka světového dědictví přinese této lokalitě nejen potvrzení jejích výjimečných hodnot, ale i impuls k dalšímu rozvoji, lepší ochranu a posílení spolupráce na poli památkové péče, turistického ruchu či propagace,“ řekl ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Pro město Žatec a obec Zálužice, na jejímž území se nachází chmelařská krajina, znamená zápis na seznam UNESCO, krom prestižní značky, také potenciál dalšího rozvoje a silné turistické pozice v rámci Ústeckého kraje i České republiky. Díky nominaci byl Žatec úspěšný v získávání dotací na obnovy památek ve městě z evropských programů, příkladem je radnice, nebo probíhající obnova kláštera. V následujících letech se chceme zaměřit především na turistickou infrastrukturu a řešení parkování v obou komponentách,“ doplnil starosta.
Město Žatec, vesnice Stekník a Trnovany a okolní chmelařská krajina jsou na seznamu světového dědictví UNESCO
Rozhodnutí Výboru pro světové dědictví potěšilo Jaroslava Špičku, site managera, tedy předsedu Steering group: „Dnešní zápis statku Žatce a krajiny žateckého chmele na Seznam světového dědictví UNESCO je významným uznáním naší kultury, historie a odkazu. Chtěl bych poděkovat celému týmu, který se na přípravě nominační dokumentace podílel. Je to výsledek mnoha let tvrdé práce, oddanosti a vášně pro zachování a oslavení tohoto jedinečného místa a jeho významu pro naši zemi. Toto ocenění je nejen pro nás, ale pro všechny hrdé Žatečany, kteří s hrdostí sdílejí toto kulturní dědictví.“
Dlouholeté úsilí se vyplatilo
Žatec o zápis na prestižní seznam usiloval od roku 2007, kdy byl zapsán na indikativní seznam, tedy národní soupis lokalit, které mají celosvětový význam i ambici stát se památkou s nejvyšším významem.
„Zápis byl učiněn na druhý pokus poté, co Výbor pro světové dědictví doporučil v roce 2019 nominaci přepracovat a rozšířit o chmelařskou krajinu. Právě tradice žateckého chmele je hlavním důvodem zápisu na Seznam světového dědictví,“ připomněl mediální zástupce města Tomáš Kassal.

V české delegaci v Rijádu, kterou vedla Jiřina Valentová, stálá představitelka ČR v UNESCO, byla Dita Limová, vedoucí oddělení vztahů s UNESCO z Ministerstva kultury, Monika Eretová z ministerstva kultury, zástupci Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková a Věra Kučov. Řídící skupinu nominace zastupovala bývalá žatecká starostka Zdeňka Hamousová, přítomen byl také Zdeněk Rosa z Chmelařství, družstva Žatec, který je zároveň místopředseda Svazu pěstitelů chmele ČR, a Olga Bukovičová za město Žatec, kde působí jako koordinátorka pro světové dědictví.
Tradice trvá stovky let
Žatecká chmelařská krajina se skládá z venkovských chmelnic a malých vesnic Stekník a Trnovany. Druhou částí zapsané památky je historické centrum Žatce a průmyslová čtvrť Pražské předměstí z 19. století.

„Tato rozvinutá a přetrvávající kulturní krajina a její stavební dědictví spojené s pěstováním a zpracováním chmele svědčí o tradici, která je zde praktikována více než sedm set let a pokračuje dodnes, a to i přes obrovské demografické změny v různých obdobích její historie,“ sdělila Olga Bukovičová.
Město Žatec, vesnice Stekník a Trnovany a okolní chmelařská krajina jsou na seznamu světového dědictví UNESCO. Na snímku bývalá sušárna chmele v Trnovanech
„V této pozoruhodné krajině se nachází celá řada prvků od tradičních chmelnic přes budovy sloužící k sušení, balení, certifikaci a skladování chmele až po části historické dopravní sítě silnic, železnice, řeky Ohře a dalších vodních toků. Patří k nim také podpůrné administrativní, kulturní a náboženské budovy a kulturní zvyklosti,“ připomněla s tím, že krajina se specifickými budovami a stavbami spojenými s produkcí žateckého chmele dokládá úzkou interakci mezi venkovskou chmelařskou krajinou a jejím městským zázemím.