„K jeho objevení vedla řada náhod,“ řekl odborný pracovník žateckého regionální muzea Petr Holodňák. „Tak, jako mnohé v Žatci, i nález pokladu má souvislost s chmelem. Ve městě je kolem šedesáti chmelařských industriálních objektů, ale jen dva z nich byly vyprojektovány jako podsklepené. Chmelaři v podstatě ty sklepy nepotřebovali. A naštěstí pro nás stavba, která byla zahájena v dubnu 1937 na místě konírny bývalé pošty, byla vyprojektována jako podsklepená,“ vysvětlil Holodňák.

Mumie z půdy domu v Opavici na Krnovsku dostala jméno Čupakabra
Poklad z půdy. Zvířecí mumie dostala jméno Čupakabra, v obci se stala atrakcí

To znamenalo, že se nedělaly jen obvodové výkopy pro založení stavby, ale bylo třeba terén v celé ploše snížit. „Kdyby sklad podsklepen nebyl, není vyloučeno, že by se poklad vůbec nenašel a byl by tam dodneška,“ dodal Holodňák.

Druhou šťastnou okolností pro nález pokladu z přelomu 10. a 11. století podle něj bylo, že zemní práce tehdy probíhaly bez použití těžké mechanizace. Zemina se kopala rýčem a motykou, nabírala lopatou. „Pokud by na místo přijel bagr nebo jiná těžká technika, s tím nálezem by to mohlo dopadnout poměrně tragicky,“ popsal muzejník.

Unikátní fotografie z roku 1937, kdy se Žatecký poklad našel.Unikátní fotografie z roku 1937, kdy se Žatecký poklad našel.Zdroj: se souhlasem muzea K.A. Polánka Žatec

Další příznivou okolností pro archeology bylo, že k ohlášení pokladu došlo velmi záhy od nálezu. Informace se brzy dostala do tehdejšího žateckého německého městského muzea, jehož ředitel se dostavil na místo a převzal ho. „Můžeme předpokládat, že předměty zůstaly v nádobě v celistvosti a původním nálezovém kontextu,“ řekl Holodňák.

Poklad upadl v zapomnění 

O nález pokladu se tehdy zajímala veřejnost, psaly o něm dobové noviny. V roce 1938 jej poprvé žatecké muzeum vystavilo. Po odsunu Němců z města a okolí po roce 1945 ale upadl tak trochu do zapomnění, velká část se přesunula ke zkoumání do Národního muzea v Praze. V depozitářích a laboratořích zůstal po desetiletí. Až v roce 2000 jej mohla opět vidět veřejnost, byl součástí prestižní putovní výstavy Střed Evropy kolem roku 1000. Od té doby byl k vidění ještě třikrát – dvakrát v Žatci a jednou, v roce 2015, na Pražském hradě při výstavě Dědictví Karla Velikého.

Šperk z doby bronzové, zlatý diadém, byl nalezený na poli na Opavsku. Poprvé byl představen médiím na zámku v Bruntálu 5. října 2022.
Objev za všechny prachy. Zemědělec sklízel řepu, našel zlatý diadém

Vystavené byly ale jen jeho části, teď poprvé si jej veřejnost bude moci prohlédnout celý. Na stálé výstavě v žateckém regionálním muzeu, která se otvírá ve čtvrtek 12. ledna.

„Prohlídka Žateckého pokladu je součástí nového, speciálního okruhu, do pokladnice se vejde maximálně 12 lidí. Proto jsme zavedli rezervační systém, prohlídky budou každou hodinu,“ sdělila ředitelka Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci Radmila Holodňáková.