Myšlenky, které leckomu mohou znít provokativně, zazněly v úterý 30. března odpoledne na Krajském úřadu Středočeského kraje. Podepřené čísly, vyjádřeními vědců i oponenturami dalších odborníků.

Hejtmanka Petra Pecková (STAN) pozvala biochemika Michala Pohludku, ředitele společnosti GeneSpector spoluzaložené Univerzitou Karlovou, a ředitele Charles University Innovations Prague Otomara Slámu, aby představili závěry studie, k níž tvůrci mimo jiné využili poznatky z testování desítek prvňáků a druháků na Sedlčansku a také výsledky bezmála 1,8 tisíce testů provedených u středočeských dětí ve věku od dvou do jedenácti let v takzvaných předurčených školách (které i v nynější době navštěvují děti zdravotníků, pracovníků integrovaného záchranného systému a dalších potřebných profesí).

Brání zavřené školy šíření viru?

K závěrům plynoucím ze středočeského testování hejtmanka uvedla, že se ukázala nevhodnost antigenních testů – těch, které stát nakoupil pro testování školáků v době, až budou školy opětovně otevřené. Proti sice podstatně dražší, ale také daleko přesnější metodě PCR dokážou odhalit jen část nakažených. „A uzavření škol má velmi malý vliv na bezpečnost dětí z hlediska šíření viru,“ nabídla laickými slovy poznatky z představované studie. S upozorněním, že v některých věkových skupinách se prevalence (rozšíření) nákazy po uzavření škol navýšila. „Zřejmě se děti nakazily od dospělých v rodině,“ konstatovala.

Přesně tak to je, potvrzuje ředitel Pohludka, podle jehož slov současná opatření vůči školám nemají žádný vliv na zabránění šíření viru v populaci. Naopak při zachovávání jednoduchých pravidel a dodržování hygienických opatření by jejich otevření mohlo představovat bezpečné prostředí, které by omezilo nepřetržitý blízký kontakt s možná nakaženými dalšími členy domácnosti. K nespolehlivosti antigenních testů u školáků nabízí Pohludka vysvětlení podle poznatků z PCR testů: ukazují, že pro děti je příznačná nízká virová nálož, na jejíž odhalení antigenní test nestačí.

Studie tedy nabízí jednoznačný závěr, podpořený i poznatky výzkumných týmů z dalších států: opětovné otevření škol není důvod oddalovat. Ani školek. S tím, že je třeba hlídat, jaké děti přicházejí. Usmrkánkové by podle hejtmančiných slov neměli mít do kolektivu přístup. Přičemž jde o slova, jež jsou míněna zcela vážně: v domácí péči by měly zůstat děti, jež vykazují příznaky nákazy. U předškoláků a školáků je to skutečně nejčastěji rýma; méně často kašel, teplota, bolest hlavy, bolesti kloubů – a ojediněle vyrážka či zvracení.

Ministerstvo přikyvuje na souhlas

Podle Peckové se také ukazuje, že je třeba přehodnotit dřívější údaje o tom, že školy jsou ohnisky nákazy. Od hygieniků si hejtmanka nechala předložit konkrétní středočeská data – a ejhle: třeba za nejvyššího náporu nákazy bylo ve školských zařízeních hlášeno 324 „ohnisek“, avšak ve 186 případech se jednalo jen o jednu osobu. Navíc počty nakažených dětí byly poměrně nízké; častěji se koronavirová pozitivita týkala zaměstnanců školy: učitelů, případně uklízečky, kuchařky či školníka. V jejich případě by situaci mělo zlepšit očkování.

O tomhle, stejně jako o samotných výsledcích studie, hejtmanka hovořila v rámci úterních kontaktů hejtmanů s některými členy vlády, což zorganizovala Asociace krajů ČR. Přímo tak Pecková oslovila ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO). Studii však poskytla i ministrovi školství Robertu Plagovi (za ANO) a premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Teď je podle ní míč na straně hřiště těchto politiků.

Mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová iniciativu Středočeského kraje a Karlovy univerzity ocenila. Předkládaná studie podle ní potvrzuje, že plány ministerstva na postupné otvírání škol jsou správné. „MŠMT vítá ověření neinvazivních PCR testů pro školní děti. Podle našich návrhů by tato metoda zejména pro menší děti byla nejvhodnější – jak koneckonců prosazujeme od ledna,“ uvedla dále Lednová.

Studie o vývoji epidemie u dětí

- Vychází z testování 313 prvňáků a druháků provedených v únoru v krajích Moravskoslezském, Olomouckém a Středočeském (přičemž ve středních Čechách se jednalo o 78 dětí), dále z testování 762 dětí ze středočeských předurčených škol ve věku od dvou do jedenácti let z 11. března a 1006 dětí taktéž se středočeských předurčených škol z 22. března; následně byly brány v potaz také výsledky 480 tisíc testů provedených u vzorků od dětí v laboratořích Spadia za poslední rok

- Prokázal se pramalý vliv zavření škol na tuto věkovou skupinu, kdy současná vládní opatření nemají žádný vliv na šíření viru ve školských zařízeních a dětské populaci; lze spíše vysledovat nepříznivé dopady na zdraví a výchovu dětí po dobu dvou po sobě jdoucích školních let

- Uzavření škol nezpomalilo šíření koronaviru v populaci – naopak se ukázalo, že děti byly vystaveny vyššímu riziku v domácím prostředí, kdy byly v kontaktu s nakaženými členy domácnosti, kteří o ně museli pečovat

- Pokud se má ve školách testovat, místo antigenních testů s vysokým rizikem falešně negativních výsledků (v dětském organismu bývá u asymptomatických jedinců přítomna nízká koncentrace viru) lze doporučit využití metody PCR

Zdroj: Michal Pohludka, jeden ze spoluautorů