Svěrák stál spolu s českým scenáristou a spisovatelem Jiřím Šebánkem u zrodu tohoto českého génia, po němž byla myšice vyskytující se v Česku v okolí Žatce nazvána.

„Po Cimrmanovi už bylo nazváno leccos. Jsou to například školy, ulice a mnoho dalšího. Pomalu nás začalo hlodat, že pojmenování čehosi po Cimrmanovi končí a najednou přijde Plzeň a její hlodavec,“ řekl Svěrák.

„Cimrman měl velmi vřelý vztah ke zvířatům, bez rozdílu srsti či opeření. Jsem rád, že byl tento hlodavec nalezen právě u Žatce, kde jsem začal svoji pedagogickou dráhu,“ uvedl dále Svěrák.

Jak známo, Jára Cimrman byl odborník téměř na vše. Nevynechal tudíž ani biologii. „Jeho biologický odkaz najdeme v pojmenování myšice Cimrmanovy (Apodemus microps cimrmani), vyskytující se pouze v plevelné vegetaci v blízkém okolí Žatce. Myšice je savec obestřena mnoha záhadami. I způsob jejího objevu byl velmi zajímavý, nalezena byla totiž v podstatě náhodou,“ vysvětlil šéf botanického oddělení zoo Plzeň Tomáš Peš.

Jak dále uvedl, v letech 1974-81 byly na Žatecku sbírány vývržky sov pálených. Při jejich zpracování byly nalezeny pozůstatky malého druhu myšice. „Porovnáním s lebkami myšice malooké, jediného tak malého druhu ve střední Evropě, byla zjištěna určitá podobnost. Na základě těchto zjištění byla myšice popsána Vladimírem Vohralíkem v roce 2002 jako nový poddruh. A kdo jiný by měl nést jméno největšího Čecha než jediný český endemický obratlovec,“ zdůraznil Peš.