„Na pozemcích, které spravujeme, je vysazeno 17 011 stromů a plochy s keři mají rozlohu 124 670 metrů čtverečních,“ shrnuje Šárka Gilarová, vedoucí odboru životního prostředí frýdeckomísteckého magistrátu.

O údržbu se starají městské technické služby. „Jedny z nejstarších stromů máme v Zámeckém parku – dřezovce a jasany. A patří k nim také jasan v ulici Svatopluka Čecha,“ pokračuje Gilarová.

Nejdéle však roste jasan ztepilý u zámku ve Frýdku, kterému je odhadem 200 let, a jehož kmen je rovněž nejmohutnější. Má obvod přes 6 metrů. Rozlohou nejzelenější jsou sedmihektarové Sady Bedřicha Smetany na březích Ostravice.

Antonín Paulus dělá akvaristiku ve velkém. Chovnou stanici má v obci Braňany. Většinu rejnoků má doma v Korozlukách.
Akvaristika na českém venkově. U Mostu jsou k vidění malé rybky i rejnoci

Frýdecká část se může pochlubit uceleným systémem zeleně, jenž tvoří Zámecký park, Park pod zámkem, Květinový ostrov, Zahrady u zámku, Štěpnice, Jižní svahy. V místecké části najdeme Janáčkův či Koloredovský park. „Ceníme si lesních komplexů Frýdecký les a Místecký les,“ podotýká Šárka Gilarová a poukazuje také na arboretum nahoře ve městě mezi nemocnicí a hospicem. Tam je na 3700 stromů a keřů i záhony trvalek.

Obavy z budoucího zastínění 

Lidem se to samozřejmě líbí, alespoň tedy většině. „Na druhou stranu míváme v blízkosti bytových domů požadavky na ořezy i kácení dřevin, které vrhají stín do oken. A nové výsadby se někde setkávají s odporem kvůli obavám z budoucího zastínění, anebo zanášení okapů listím,“ poznamenává Gilarová. Ročně se ve Frýdku-Místku kácí asi 150 stromů – uschlých, ohrožujících bezpečnost – a stejný počet také sází. Pokud to jde, tak na původních místech.

„Patříme v rámci republiky k vlhčím, chladnějším oblastem, ale i u nás se projevuje globální oteplování,“ pokračuje vedoucí vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství.

Likvidace ropné havárie v Moravském Krumlově.
Ekologická katastrofa v Moravském Krumlově: Říčku Rokytnou otrávila ropa

Znamená to, že hlavně jehličnany - smrk, jedle a na vláhu náročnější listnáče - javor klen, jeřáb ptačí odumírají. Choroby zkracují život jasanů, líp či jilmů. Osvědčenými stromy ve Frýdku-Místku jsou javory mléče, duby, jírovce, okrasné třešně a jabloně.

„Oteplováním se naopak zlepšují podmínky pro teplomilné dřeviny, jimž by se dříve nedařilo – jerlíny, štědřence, svitele latnaté,“ vysvětluje Gilarová. Město, jak dodává, chystá adaptační strategii související se změnami klimatu a jejich dopady na život. Objeví se v nich opatření, které lidem usnadní způsob, jak čelit vlnám veder, sucha i přívalových dešťů. A zeleň má v dané souvislosti hrát ještě důležitější roli než dřív.