Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Železná opona definitivně padla před dvaceti lety

Dolní Dvořiště - Když stříhali dráty v Dolním Dvořišti, byla stejná zima jako v pátek. Dvacet let poté.

12.12.2009 1
SDÍLEJ:

Rakušané pak ještě tradičně předali betlémské světlo českobudějovickému biskupovi Jiřímu Paďourovi.Foto: DENÍK/Martin Tröster

Nad budovami, které ještě donedávna sloužily jako zázemí celníků na hraničním přechodu Dolní Dvořiště – Wullowitz, přeletělo hejno ptáků.

Symboličtěji snad páteční oslava dvacátého výročí pádu železné opony na tomto místě ani nemohla začít. Zatímco dnes se lidé z jedné strany hranice dostávají stejně snadno jako zmínění opeřenci, před dvaceti lety by tudy neproklouzla snad ani myš.

„Dnes si nikdo ani nedovede představit, jak husté ty dráty byly. Pro nás u nich opravdu končil svět. Bylo těžké si uvědomit, že na sever odtud žijí lidé, kteří mají svá vlastní města a vesnice,“ zmínil očitý svědek tehdejších událostí bývalý hornorakouský zemský hejtman Josef Ratzenböck.

Doplnil, že ač fyzické hranice už padly docela, bariéry v hlavách těch, kteří v pohraničních oblastech žili a žijí, mnohdy přetrvávají.

„To, co se dělo předtím, než železná opona padla, ještě nepatří do historie. Tu dobu si musíme neustále připomínat a brát si z ní ponaučení,“ sdělil Ratzenböck.

V podobném duchu se vyjádřil i současný zemský hejtman Horních Rakous Josef Pühringer, jenž páteční setkání v Dolním Dvořišti zorganizoval. Ten zároveň ocenil odvážnost činů, které pádu železné opony předcházely.

„Naši jihočeští sousedé tenkrát psali světové dějiny. Proti komunistické moci protestovali v klidu, míru a s velikou odvahou. Tenkrát totiž nikdo z nás nevěděl, jak komunisté proti masám lidí, které se jim postavily, budou postupovat. Hrozilo, že se budou inspirovat Čínou, kde byly v červnu roku 1989 jakékoliv pokusy o protesty násilně potlačeny,“ uvedl Pühringer.

Slavnost symbolicky zakončila Beethovenova Óda na radost, jež je oficiálně považována za evropskou hymnu. Rakušané pak Čechům předali betlémské světlo, které převzal českobudějovický biskup Jiří Paďour.

Obyvatelé dvou téměř rovnocenných regionů, kteří mají mnoho společného. Ale při každé příležitosti neopomenou zmínit, co jim na těch druhých vadí.

Tak by se daly shrnout vztahy mezi Jihočechy a Hornorakušany dvacet let po pádu železné opony. Nepřímo to ostatně vyjádřil při včerejší slavnosti, která se konala na bývalém hraničním přechodu Dolní Dvořiště – Wullowitz, hornorakouský zemský hejtman Josef Pühringer.

Vadí Temelín

„Ekonomická kondice obou regionů je dnes téměř vyrovnaná. V rakouském příhraničí výrazně stoupla zaměstnanost i počet soukromých podnikatelů. Výrazně jsme investovali do oblasti školství, ale i cestovního ruchu – například do lyžařského střediska Hochficht,“ vyjmenoval Pühringer.

„Ale ani Jihočeši nenechali nic náhodě, rovněž výrazně investovali a ekonomický růst se v jižních Čechách pohybuje ve dvouciferných číslech,“ doplnil.

Kromě slov chvály však Josef Pühringer nezapomněl ani na ožehavější témata, která obyvatele obou stran hranice rozdělují. „Na některé věci máme velmi rozdílné názory. Jde například o Jadernou elektrárnu Temelín nebo Benešovy dekrety,“ rýpl si hejtman.

I přes drobné názorové rozpory však spolupráce obou krajů dále posiluje. Důkazem toho může být například připravovaná hornorakouská zemská výstava, která se v roce 2013 uskuteční kromě Freistadtu a Bad Leonfeldenu také ve Vyšším Brodě a Českém Krumlově.

Přitom ještě před dvaceti lety by podobný záměr vyzníval jako kapitola z vědeckofantastického románu.

„Nikdo z nás si nedovedl představit, že by tady železná opona nebyla, protože tu stála několik desítek let. Tehdy jsme si říkali, že prolomit by se mohla jedině válkou. A válku si většina Rakušanů spojovala s atomovým útokem, proto jsme na otevření hranice raději ani nepomýšleli,“ vzpomněl někdejší hornorakouský hejtman Josef Ratzenböck.

Přesto se bariéry podařilo odstranit bez násilí, což ve svém projevu ocenil Josef Pühringer. Docela bez rizika to ovšem nebylo. Svědčí o tom vzpomínky někdejšího jihočeského politika Jiřího Vlacha, který byl v porevoluční době místopředsedou České národní rady a dobu boje za svobodu prožíval právě v jihočeském příhraničí.

„To, že dnes máme svobodu, vůbec není samozřejmé. Museli jsme si ji vybojovat. Na českobudějovickém náměstí nás, kteří požadovali pád komunistického režimu, stálo přibližně stejně jako estébáků. Nebyla to tedy žádná legrace, nevěděli jsme, co s námi bude. Ulevilo se nám, až když většina podniků vstoupila do generální stávky,“ zavzpomínal Jiří Vlach.

Bariéry mizí

Ze společného setkání Čechů a Rakušanů na „hranici bez hranic“ nakonec vyplynul celkem jasný závěr: přestože nesmíme zapomínat na minulost, je třeba se dívat do budoucnosti. A to se oběma národům, jak se zdá, daří.

Alespoň to nepřímo vyjádřila radní Jihočeského kraje Jana Krejsová: „Skoro mi připadá, že jsem někdy více v Rakousku než v Česku. Oba kraje spolupracují v mnoha oblastech, navíc padá jazyková bariéra. Nejenže Češi mluví německy, ale setkávám se i s Rakušany, kteří ovládají češtinu.“

Celníci chtěli vidět všechno

Přestože žil pouhých pět kilometrů od česko–rakouské hranice, do někdejšího Československa se současný starosta příhraniční obce Leopoldschlag Hubert Koller podíval poprvé až v roce 1987.

Ač fyzické cestování z jedné strany hranice na druhou komplikovaly ostnaté dráty, alespoň morální podpora mezi Jihočechy a Hornorakušany anebo formální spolupráce zdejších zájmových sdružení fungovala už před listopadem 1989.

„To se týkalo hlavně sportovních a kulturních spolků, spolupracovali ale třeba také hasiči,“ vyjmenoval Hubert Koller.

Jeho slova v pátek potvrdil i starosta a současně velitel sboru rožmberských dobrovolných hasičů Severin Krabatsch.

„Spolupráci s kolegy z rakouského Materschlagu jsme navázali už tři měsíce před otevřením hranice. Po dlouhém snažení jsme pak získali povolení k cestě do Rakouska. Jeli jsme právě přes Dolní Dvořiště a celníci podrobně kontrolovali všechno, co jsme vezli s sebou. Protože u hasičského auta to bylo mnoho položek, strávili jsme tu dlouhý čas. Bylo to otravné,“ vybavil si události z doby těsně před listopadem roku 1989 Severin Krabatsch.

Následná revoluce pak umožnila další družení nejen hasičů, ale také například policistů.

„Spolupráce s hornorakouskými kolegy je dnes na více než dobré úrovni. Vedeme ji na mnoha úrovních – ať už mezi obvodními odděleními na obou stranách hranice anebo mezi příšluníky kriminální policie, kteří spolupracují při objasňování závažných trestných činů,“ shrnul šéf jihočeských policistů Radomír Heřman.

Doplnil, že právě v současné době připravuje se svým hornorakouským protějškem podrobné plány na další rozvíjení vzájemné přeshraniční kooperace.

Autor: Martin Tröster

12.12.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vteřiny dne

Vteřiny víkendu. Rychlý přehled pro ty, kteří nemají čas číst

Jiří Běhounek.
15

Sjezd ČSSD se uskuteční již v únoru, o post šéfa se hlásí Běhounek

AKTUALIZOVÁNO

Bendl ostrouhal. Soud přepočítal hlasy a ve sněmovně jej střídá Kupka

Na pondělní ustavující schůzi půjde za středočeskou ODS čtveřice politiků ve složení Jan Skopeček, Veronika Vrecionová, Vojtěch Munzar – a Martin Kupka. Původně ohlášené ohájení poslaneckého mandátu historicky prvním středočeským hejtmanem a pozdějším ministrem Petrem Bendlem tedy neplatí. 

AKTUALIZOVÁNO

Motorest u dálnice zřejmě vzplanul od komína. Škoda jde do desítek milionů

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Mohutný požár se obešel bez zranění – a podařilo se zabránit jeho rozšíření. To jsou zřejmě jediné příznivé zprávy spojené s řáděním plamenů, které v sobotu hodinu a čtvrt před polednem zachvátily restaurační provoz v sousedství dálnice D10 u Hlavence na Praze-východ. Tomu, že Motorest 4 kameny, známý i v nedaleké Mladé Boleslavi a v Praze, zachvátil požár velkého rozsahu, už zdaleka nasvědčoval hustý tým valící se ze střechy budovy postavené ve stylu koliby, jímž probleskovaly plameny. Objekt požár zcela zničil i s veškerým vybavením. Škoda se odhaduje na 30 milionů korun.

Na černý trh v Kábulu se prý dostal alkohol, určený původně evropským diplomatům

V afghánském hlavním městě Kábulu se zřejmě na černém trhu prodává nezákonně alkohol, který do Afghánistánu dovezla diplomatická mise EU. Věcí už se zabývají evropští vyšetřovatelé, uvedl mluvčí AFP.

AKTUALIZOVÁNO

Tomáš Hradílek je v nemocnici. Nelze přihlížet smrti vlastního otce, říká dcera

Bývalý disident a ministr vnitra Tomáš Hradílek ukončil po 17 dnech hladovku, kterou držel kvůli opětovné kandidatuře prezidenta Miloše Zemana. Chtěl, aby Zeman již nekandidoval na Hrad. Hradílek s hladovkou přestal na nátlak rodiny, nyní je v péči lékařů. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT