Pražský magistrát se sice shodl se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) na tom, že železniční most bude tříkolejný, jenže zatím není podle agentury ČTK jasné, jestli SŽDC most zrekonstruuje, nebo bude nutná výměna celé konstrukce. V dubnu by měl být vypracován odborný posudek švýcarského profesora Eugena Brühwilera, experta na nýtované konstrukce, na jehož základě padne rozhodnutí. Jelikož nyní disponuje stavba z roku 1901 dvěma kolejemi (původně jednokolejná trať je ještě o třicet let starší), kvůli rozšíření bude rekonstrukce nutná každopádně.

„Oprava železničního mostu i jeho předpolí je jednou z našich priorit. Tříkolejné přemostění ve stávající ose a nová železniční zastávka na Výtoni má potenciál významně zlepšit dopravu v Praze,“ řekl na setkání s novináři Petr Hlaváček, primátorův náměstek pro územní rozvoj. „Most je v zoufalém stavu a jsem rád, že IPR Praha se k tomuto úkolu města postavil operativně. Kromě toho jsou výstupy jejich koncepční rozvahy krásné. Udělám všechno proto, aby došlo ke konstruktivní dohodě se SŽDC a památkáři,“ dodal Hlaváček.

Kulturní dědictví

Mojmír Nejezchleb, náměstek ředitele státní instituce, přikývl - tříkolejná varianta je nutná i kvůli zvyšování kapacity železniční sítě v metropoli. „Uvědomujeme si, jakým kulturním dědictvím je současný most. Proto prověřujeme dva způsoby: pokud most půjde zachránit, postavíme vedle další jednokolejný most – to prověří posudek švýcarského profesora Brühwilera. V případě nemožnosti záchrany mostu máme moderní alternativu s odkazem k původnímu mostu včetně řešení obou předmostí,“ uvedl v tiskové zprávě Adam Scheinherr (Praha sobě), náměstek primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) pro oblast dopravy.

Osud jedné z dominant hlavního města a místa pro lidi s romantickou duší závisí rovněž na rozhodnutí ministerstva kultury, které řeší žádost SŽDC o stažení památkové ochrany mostu. Podle šéfa pražského pracoviště Národního památkového ústavu Ondřeje Šefců by tento akt byl nezbytný.

IPR Praha plánuje zachovat vzácné a stále funkční kamenné pilíře železničního mostu, které doplní přidružené sloupy. Dožilé ocelové oblouky pak nahradí nová konstrukce. Nová stavba by měla podle návrhu mít taky ocelové oblouky, které budou mít v nejvyšším místě nadmořskou výšku 209 metrů nad mořem - tedy jako dosud.

„Pro obyvatele Prahy jsou právě tyto tři oblouky neodmyslitelnou součástí vyšehradského panoramatu. Po prověření řady jiných konstrukčních řešení tým navrhl stávající, do jisté míry obligátní figuru mostu ikonizovat a převést ji do soudobého architektonického jazyka. Most bude mít tři hlavní nosníky. Střední nosník rozděluje most na dva prostory. Jeden prostor je dvoukolejný a druhý jednokolejný s vnitřní pochozí lávkou o šířce čtyři metry, která navazuje na zastávku,“ popisují městští plánovači v tiskové zprávě.

Podle šéfa autorského týmu Kouckého předcházelo výslednému řešení „mnoho diskusí a slepých uliček“. Vedoucí Kanceláře metropolitního plánu IPR pak připomíná, že proti notoricky známé siluetě veřejnost před více než sto lety vehementně protestovala. Podle Kouckého a spol. však nemá vzniknout kopie či napodobenina, možná proto vizualizace ukazují most v červené barvě.

IPR Praha píše, že na uliční úrovni výtoňského předmostí vznikne následně nádražní hala a nové prostory určené pro drobnou komerci a kulturu. Na nástupiště povedou z úrovně ulice schodiště a výtahy. Nová železniční zastávka Praha-Výtoň se tak stane přestupním místem, v plánu je i zvýšení průjezdného profilu pro tramvaje jedoucí podél řeky do Podolí.

Nádraží Vyšehrad nevyhovuje

„Nádraží Vyšehrad není bohužel možné využít, protože je příliš vzdálené a principy odbavení cestujících neodpovídají současným požadavkům. Každý rok počet cestujících roste, železniční doprava je na hranici své kapacity a bez třetí koleje není možné navyšovat počet dálkových a tolik potřebných příměstských vlaků,“ píše se v tiskové zprávě. ČTK doplňuje, že navíc město bývalé nádraží ani nevlastní a budova se nachází v zatáčce, což je z dopravního hlediska komplikace. Objekt tak zřejmě bude dál chátrat.

IPR Praha počítá ve své vizi také s vybudováním tramvajového Dvoreckého mostu přes Vltavu. Obě nábřeží, které spojuje železniční most, by měla v budoucnu fungovat právě až k této připravované stavbě. Jde předvším o cyklostezky. Na Výtoni pak díky celkovým úpravám vznikne přívětivé předmostí bez automobilové dopravy a křižovatek. „V něm se časem rozvine nový život. Radikální zásah do automobilového provozu a jeho zjednodušení umožní vytvoření kompaktního, zklidněného prostředí pro setkávání a pobyt Pražanů,“ doufají magistrátní odborníci.

Podle původního plánu chtěla SŽDC začít s pracemi na mostu - případně jeho zbouráním - v roce 2022. Podle náměstka Nejezchleba je správa ochotná o změně svých plánů jednat, ale zároveň se chce vyhnout většímu zdržení. „Nechceme se vrátit úplně na začátek,“ uvedl. Pražská Technická správa komunikací (TSK) loni opravila a zpřístupnila pro pěší lávku na železničním mostě.