Orlí slečna byla v roce 2017, společně se samcem Benedictem, součástí posledního plánovaného vypouštění mláďat orlů skalních v rámci projektu Návrat orla skalního do ČR. Jejich mise tehdy začala tragicky, dnes se snaží bojovná orlice o třetí návrat do volné přírody. Zatím úspěšně.

„Agáta je téměř dva měsíce ve volnosti, opět se projevuje spíše již zmíněným jestřábím letem, ale jsou tu poměrně zásadní pozitiva. Je v dobré kondici, loví a nevyhledává lidské osídlení. Do jisté míry je to z naší strany experiment, uvidíme jak se situace bude dále vyvíjet. Nicméně zatím je Agáta na dobré cestě. Dále ji intenzivně monitorujeme,“ popsal zatím poslední vývoj kolem Agáty tento měsíc Petr Orel, vedoucí bartošovické stanice a autor projektu Návrat orla skalního do ČR.

Abychom pochopili, proč orlice preferuje jestřábí let, je třeba se vrátit do roku 2017. Na konci srpna ornitologové vypustili dvojici mláďat v lokalitě obsazené hnízdním párem orlů skalních. „Mylně jsme předpokládali, že když sami nehnízdí, po čtyřech letech vynechali hnízdní sezónu, a budou s mláďaty „přes vypouštěcí voliéru“ v kontaktu, že je budou respektovat a nevytlačí je z daného místa. Opak byl pravdou, domácí orlí pár se snažil mláďata ihned po vypuštění z lokality vypudit a to poměrně drsným způsobem,“ popisuje Petr Orel.

Další vývoj pak byl tragický. Samice Agáta krátce poté dosedla na sloup nízkého napětí a dostala zásah elektrickým proudem. Trvalo několik dnů, než ji ornitologové v nepřehledném terénu našli. Následky? Agáta přišla o druhý prst na levé noze a hlavně byla ve velmi špatném psychickém stavu a odmítala příjem potravy. Ale přežila! Benedict takové štěstí neměl. „Po 12 dnech jsme ho museli odchytit, byl vyčerpaný, prodělal nějaký traumatický šok, možná náraz. Přes veškerou naši snahu a veterinární péči uhynul. Byl to pro nás velmi smutný a neúspěšný „orlí“ rok,“ přiznal šéf projektu.

Naštěstí orlici se podařilo postupně z traumatu dostat a po rehabilitaci ve velké voliéře, kde přišla do kontaktu s jinými orli a naopak lidský kontakt byl minimalizován, mohla být v březnu 2018 vypuštěna, i s vysílačkou, zpět do přírody. Chybějí prst nebyl pro ni handicapem. Nejdříve se zdržovala v Poodří, kde byla vypuštěna, poté se odvážila i do Beskyd.

Zranění Agáty způsobené elektrickým proudem.Zdroj: ČSOP NJZranění Agáty způsobené elektrickým proudem.Autor: ČSOP NJ

„Z jejího sledování bylo ale patrné , že jde poměrně rychle z kondice a po dalším útoku na drůbež v zahradě u rodinného domu jsme ji museli po měsíci opětovně odchytit a převést zpět do záchranné stanice v Bartošovicích,“ vysvětlil Petr Orel a dále pokračoval: „Pozorně jsme ji sledovali při jejím pobytu ve volné přírodě, zajímavé bylo, že v zásadě nešla do kroužení, vždy se pohybovala spíše „jestřábím“ letem. Výšku musela nabrat pouze při přesunu do Beskyd. Jsme toho soudu, že jde o negativní zkušenost z prvního vypuštění, kdy byla nebezpečně napadena orlím párem a obtěžována krkavci.“

V záchranné stanici ale nic nevzdali. Agáta opět putovala do voliéry, odborníci z Bartošovic využili všechny své bohaté zkušenosti, aby o orlici nabourali vazbu na člověka a zároveň v ní probudili „chuť po volnosti. Odborníci nic neuspěchali, pravý čas nastal až letos v polovině srpna. Ani tentokrát se návrat neobešel bez komplikací. „Jako lokalitu vypuštění jsme vybrali Vítkovskou vrchovinu, tedy relativně pestrou krajinu s převahou lesů a trvalých travních porostů, s menším osídlením. Bohužel jen několik minut po vypuštění se do ní „pustila“ nejméně desítka krkavců velkých, kteří se objevili na vypouštěcím místě zcela z nenadání. … Agáta jim relativně slušně vzdorovala a usadila se v nedalekém lesíku. Po dvou dnech se přesunula vzdušnou čarou cca 2 a půl kilometrů severním směrem, kde jsou také pastviny, ale i menší lesíky a větší lesní komplex. V tomto místě se pohybuje doposud,“ přidává Petr Orel i dobré zprávy.

Ten se svým týmem její lokaci zaznamenává několikrát denně, jednou týdně teritorium Agáty i navštíví. „Z posledního monitoringu víme, že je v dobré kondici, z pozorování jak pronásleduje dotírajícího krkavce můžeme usuzovat, že si v daném místě s nimi začíná „dělat pořádek“,“ těší nejen vedoucího bartošovické stanice.

Odkud mláďata orlů skalních pocházejí?

Mláďata získala bartošovická stanice z hnízd na Slovensku. Ve všech případech repatriace šlo u druhá, mladší mláďata, která by téměř se stoprocentní jistou, v rámci vrozeného kainismu u karpatské populace orla skalního, zahynula. Zdroj: www.csopnj