„To, že znak města není zapsán v registru komunálních symbolů v ČR a není ani heraldicky správný, bylo pro nás překvapení. Nechali jsme zpracovat jeho novou podobu a poslali podklady na příslušné orgány, aby znak oficiálně registrovaly,“ uvedl starosta Znojma Jakub Malačka.

Při obnově vycházeli Znojemští z prvního barevného vyobrazení znaku města, z knihy městských práv z roku 1523. „Heraldik Jan Tejkal na základě odborných podkladů zastupitele města a historika Jiřího Kacetla vyhotovil kresby opraveného znaku se zlato-červeným šachováním orlice a s tradičními zlatými liliemi. Přizpůsobena tomu bude i vlajka města,“ popsala mluvčí radnice Karolína Janečková.

Protičeská symbolika

Právě barva orlí šachovnice se ale nelíbí Jindřichu Žaludkovi, členu České vexilologické společnosti. „Červeno-zlaté šachování se začalo u znojemské orlice používat coby protičeské symboliky v 19. století a pak znovu za německé okupace. Po osvobození se město ihned vrátilo k původní podobě s červeno-stříbrným nebo bílým šachováním,“ upozornil Žaludek.

Podle Jiřího Kacetla je ale bílo–červené šachování naopak prokazatelně chybné. Vracíme se k šachování žluto-červenému, které odráží moravskou stavovskou hrdost a dějinné události z období vlády krále Jiřího z Poděbrad,“ má jasno Kacetl.

Zda žlutá nebo bílá, je matoucí pro laika Jana Svobodu. "Kdo se v tom má vyznat? Musíme věřit historikům, jenže, kterým," mávl rukou v ulici Znojma muž.

Vedení města minulý týden požádalo předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR o registraci znaku.