Chemické postřiky zamořující podzemní vodu. Třetina výnosu využívaná pro výrobu biopaliv. Potíže alergika, který bydlí nedaleko řepkového pole. To jsou časté důvody, pro které je řepka olejka trnem v oku mnoha lidem na jižní Moravě.
Že pěstování řepky má špatný vliv na životní prostředí, připustil zemědělský analytik Petr Havel. „Problém je, že řepku je třeba po dobu její vegetace výrazně chemicky ošetřovat a splach z polí s sebou zbytky chemických látek odnáší do vodních zdrojů,“ uvedl Havel.

Přítomnost chemických látek ve vodách potvrdil Vít Kodeš z Českého hydrometeorologického ústavu. Ten sleduje jakost podzemních vod v přibližně sedmi stech monitorovacích místech v Česku. „V uplynulých pěti letech jsme zaznamenali výskyt pesticidů v šedesáti procentech těchto míst, nadlimitní výskyt pesticidů pak ve čtyřiceti procentech,“ sdělil Kodeš. 

Nejčastěji se podle něj ve vodě vyskytují zbytky po použití herbicidů používaných k ošetření řepy, řepky a kukuřice.

Odborníci však doposud nevědí, jaký vliv má celkové chemické zamoření vody na zdraví člověka a životní prostředí. Výzkum totiž teprve začíná. 

Řepka kvalitu půdy nezhoršuje

Podle předsedy družstva Agros Vyškov-Dědice Cyrila Sigmunda řepka dráždí zejména pro svou výraznou barvu. Jinak není přehnaně škodlivá. „Pěstuje ji dnes téměř každý zemědělec. Je to výborná předplodina, hluboce kořenící. Díky tomu obohacuje půdu o organické látky. Máme ji v osevním postupu také proto, že její cena je dlouhodobě vysoká a stálá. Nekolísá například jako u některých obilovin,“ sdělil Sigmund.

Na pohled malebná, mnohými však nenáviděná. I to je řepka:

Analytik Havel podotkl, že je mýtem, že řepka poškozuje půdu. „Naopak díky své mohutnosti a rozsáhlému kořenovému balu zanechává v půdě množství biomasy a její vlastnosti tak spíše zlepšuje, než zhoršuje,“ sdělil. 

Například soukromý zemědělec Tomáš Horáček hospodařící na Břeclavsku řepku dlouhodobě nepěstuje. „Tato plodina nepatří do zdejších klimatických podmínek. Patří spíše do vyšších poloh, například na Vysočinu. Řepka také vyžaduje výrazné užívání chemických postřiků. Pěstuji místo ní slunečnici,“ řekl Horáček, který hospodaří na více než třech stech hektarech půdy.

Podle údajů Eurostatu čeští zemědělci pěstují žlutě kvetoucí plodinu na šestnácti procentech orné půdy. Drží tím prvenství v celé Evropě. Nejinak je tomu na jižní Moravě. Dle Českého statistického úřadu zemědělci v minulém roce v kraji pěstovali řepky dokonce více než například ječmene nebo žita. Data k letošnímu roku úřad zveřejní začátkem července. Statistici předpokládají podobná čísla. 

Důvod pěstování řepky je jasný. Její výkupní cena je totiž dvakrát vyšší, než je tomu u obilí. Zatímco řepka měla loni cenu devět tisíc korun na tunu, pšenice pouze necelé čtyři tisíce na tunu.