„Rod Harrachů je pro Jilemnici a Krkonoše mimořádně důležitý. Sněhová socha mi přijde jako trefná připomínka v roce, který je tomuto rodu věnován a bude plný akcí s ním spojených,“ vysvětlil starosta Jilemnice David Hlaváč.
Stavění sněhových soch na jilemnickém náměstí má více než stoletou tradici. „Je to pravděpodobně teprve podruhé za více než sto let, kdy tady nebude Krakonoš, ale někdo jiný. Poprvé šlo o Jana Buchara, průkopníka horské turistiky a lyžování,“ poukázal Hlaváč na letošní výjimečnou změnu.

Náklady na vybudování velké sněhové sochy se odhadují na 60 až 80 tisíc korun. Pro město ji začal budovat v pondělí dopoledne místní umělec, řezbář a vyučený aranžér Josef Dufek společně s třemi pomocníky. Pětasedmdesátiletý Dufek stavěl postavu Krakonoše ze sněhu v Jilemnici a také Špindlerově Mlýně už pětadvacetkrát a jak přiznal, vládce hor by radši stavěl i letos.
„Krakonoše už stavím přes dvacet let a mohl bych ho stavět poslepu. Už vím, jak na to,“ upřednostnil by radši pokračování tradice, na kterou jsou lidé zvyklí. Nakonec ho ale vedení města přesvědčilo.
Sochu hraběte Jana Nepomuka Harracha vyráběl podle dobové fotografie z Krkonošského muzea v Jilemnici. „Je to pro nás jiné, nezvyklé, složitější. U Krakonoše přikryjete pláštěm celý zbytek těla, dáte mu do ruky hůl. U Harracha jsme tápali, jak to udělat. Sedí, vzadu má naznačené křeslo, je rozkročený tak, aby mezi nohama byla mezera, kde se lidi budou fotit. V mezích možností jsme se snažili postavu napodobit, aby to trošku vypadalo a lidi nám neřekli, že jsme udělali něco blbého,“ poznamenal Dufek.
Sníh se svezl jako cukr krystal
Socha hraběte Harracha je velká zhruba pět metrů, na její vybudování využila Dufkova parta sníh z osmi plně naložených nákladních aut, posbíraný na ploše u fotbalového hřiště a parkovištích. „Nejhorší bylo, že přivezený sníh, ze kterého jsme začali dělat v pondělí hlavu, byl prašan. To nešlo vytvarovat. Bagr vysypal sníh z výšky a ten sjel dolů jako cukr krystal,“ popsal trable autor sochy.
Večer stříkají sochu hasiči. „Led má delší životnost než sníh. V noci má být mínus třináct stupňů. Udělá to takovou glazuru, chytne to lesk. Socha se nepoškodí, až k ním budou chodit lidé a dovádět děti. Bude tvrdá jako kámen,“ objasnil Dufek.
Na náměstí v Jilemnici stojí po dvou letech opět mohutná socha ze sněhu. Tentokrát to není tradiční Krakonoš, ale hrabě Jan Nepomuk Harrach
Sněhová socha je středem pozornosti místních občanů, kteří se u ní zastavují, pozorují Dufkovu partu při práci a diskutují o její podobě.
„Změna nevadí, je to něco jiného. Jednou tady stál i lyžař, viděl jsem to na starých pohlednicích. Loni to bylo smutné, když tady kvůli sněhu socha nebyla. Již z dětství pamatuji, jak jsme se vždycky chodili v zimě dívat na sochu na náměstí,“ uvedl Jakub z Jilemnice.
Jak dlouho socha na jilemnickém náměstí vydrží, záleží na počasí. „Jednou vydržela až do 8. března. Naopak se stalo, že jsem dodělal Krakonoše v pátek a v sobotu přišla taková obleva, že se roztál. Tak jsem druhý den postavil jiného,“ vybavil si Josef Dufek. Po zimě se vydá do Adršpachu, kde s kolegou vyřezává dřevěné sochy. „Z obrovských topolů tam děláme pohádkovou scénu, Sněhurku a sedm trpaslíků, draky, čerta nebo vodní pannu,“ nastínil, co jej čeká.
Rok Harrachů
Podle Jana Luštince, emeritního ředitele Krkonošského muzea v Jilemnici a předního znalce krkonošské historie, dal rod Harrachů naší společnosti řadu vynikajících politiků, hospodářů i mecenášů a nepochybně ovlivnil život nejen v českých zemích. „Přitom se na ně, jako na mnoho dalších, mělo v minulosti zapomenout. Až po roce 1989 se nejprve podařilo přiblížit osobnost Jana Nepomuka, neboť jeho dějinné zásluhy jsou mimořádné, a později i dalších příslušníků rodu. Stopa Harrachů v české kultuře zůstává stále zřetelná a živá.“
Letos uplyne 400 let od nástupu Arnošta Vojtěcha z Harrachu na pražský arcibiskupský stolec a zároveň 400 let od sňatku Albrechta z Valdštejna s Isabelou Kateřinou z Harrachu. I proto Národní památkový ústav vyhlásil rok 2023 Rokem Harrachů.

„Krkonoše jsou posledních více než 300 let spojeny s rodem Harrachů. Některé jejich kroky se zcela zásadně zapsaly do dějin zdejšího regionu. Z hlediska ochrany přírody nelze opomenout Janem Nepomukem v roce 1904 vyhlášenou rezervaci na Strmé stráni v Labském dole, která byla pomyslným předchůdcem budoucího národního parku. Proto je přirozené, že i Správa KRNAP intenzivně pečuje o odkaz rodu Harrachů a aktivně se letos zapojí i do oslav, které se organicky prolnou s akcemi k 60. výročí založení Krkonošského národního parku,“ připomněl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.